Evropa se oproti okolnímu světu těšila kvalitní a dostupné zdravotnické péči. Světová zdravotnická organizace ale nyní varuje, že zlaté časy evropského zdravotnictví jsou u konce. Pokud Evropa nevyřeší zásadní problém nedostatku lékařů a zdravotnického personálu, může se dostupnost péče vrátit hluboko do minulosti a dospět možná i ke kolapsu. Zástupci České lékařské komory s tímto závěrem bez výhrady souhlasí.
Hlavní důvody ohrožení zdravotní péče v Evropě jsou dlouhodobě známé a týkají se i dalších „bohatých“ oblastí světa. Technologický pokrok ve zdravotnictví a vývoji léků vede k tomu, že populace stárne a lidé se dožívají v průměru stále vyššího věku. To ale zároveň enormně zvyšuje nároky na léčbu a její financování. Roste také potřeba lidí, kteří zajistí péči o druhé. Vše údajně dospělo do fáze, kdy současná kvalita zdravotnictví na evropském kontinentu není udržitelná.
„Všechny země regionu čelí vážným problémům souvisejícím s jejich zdravotnickou a pečovatelskou pracovní silou,“ cituje The Guardian zprávu WHO.
Hlavní problémy evropského zdravotnictví spočívají právě v akutním nedostatku zdravotníků. Ve Francii je nyní podle Guardianu méně lékařů než v roce 2012. Více než šest milionů lidí, včetně 600 000 s chronickými nemocemi, nemá svého praktického lékaře a 30 % populace nemá odpovídající přístup ke zdravotnickým službám.
V Německu bylo loni neobsazeno 35 000 míst v pečovatelském sektoru, o 40 % více než před deseti lety. I země jako Finsko bude potřebovat do roku 2030 minimálně 300 000 nových pracovníků v sektoru zdravotní a sociální péče.
Ve Španělsku ministerstvo zdravotnictví v květnu oznámilo, že na operaci čeká 700 000 lidí a přitom 5 000 praktických lékařů a pediatrů v Madridu už téměř měsíc stávkuje na protest proti letitému nedostatečnému financování a přepracování.
Lékařská poušť
V některých evropských zemích se začíná používat nový termín „lékařská poušť“. Zpráva WHO uvádí, že ve třetině evropských států je už dnes nejméně 40 % lékařů starších 55 let. Ti mladší a nově nastupující často nechtějí sloužit ve venkovských oblastech nebo v takzvaně vyloučených lokalitách. Vznikají právě zmíněné „lékařské pouště“, tedy lokality s velmi špatně dostupnou nebo dokonce žádnou možností lékařské péče.
