Andrej Babiš bude až do voleb svým voličům připomínat, že Piráti znamenají chaos, který otřese jejich životy. „Že jim drakonicky zdaní majetek, který celý život střádali, bude vyvolávat silné emoce, vyvolávat strach.“ V rozhovoru pro INFO.CZ to říká politolog a expert na volební kampaně Otto Eibl, se kterým jsme probrali kampaně všech politických stran. A co říká třeba na jarmark Tomia Okamury? Že je skvělý. Podle něj může být v rámci kontaktní kampaně až brutálně efektivní.
Ne všechny strany zatím zahájily kampaň před volbami, které nás čekají na podzim. Navíc je těsně před letními prázdninami, to hlavní nás čeká po nich. Přesto, co říkáte na dosavadní průběh kampaně?
To není na začátek úplně jednoduchá otázka. U každé politické strany je to jiné. Jsou tady pokusy, jak do veřejné debaty vnést nová témata, jiné strany se snaží přikrýt témata, která jsou pro ně nepříjemná. Vidět to lze u Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Upozornit na sebe se ale snaží také Tomio Okamura, o zviditelnění se snaží také sociální demokraté. Těm se to ale úplně nedaří. A pak je zajímavé sledovat Přísahu Roberta Šlachty a její vzestup.
Je to celkem pozoruhodná případová studie na téma, jak se tady reprodukuje velice podobný vzorec, který už známe z minulosti. Opět zde máme nového aktéra, který voličům slibuje, jak zatočí s korupcí, jak vrátí do politiky slušnost, spravedlnost. Dělaly to Věci veřejné, hnutí ANO a teď tedy i Přísaha. Je to jak přes kopírák. A přestože byli voliči opakovaně zklamaní, na vlnu tohoto mesiášství, které má očistit českou politiku, zjevně opět naskakují.
To všechno ještě probereme. Čím si ale vysvětlujete, že prakticky od ledna obě opoziční koalice, a teď nemyslím každá zvlášť, ale v součtu, nerostou? Spíše stagnují a vše se jeví tak, že se jim nedaří přetáhnout podstatnější část zklamaných voličů Andreje Babiše.
Ale tak já bych jim zase nekřivdil. Trošičku rostou. Musíme se také podívat na společnost v jejím celku. A pokud jde o tu její část, která je konzervativní, liberální nebo středová, ta není nekonečně velká. Už proto se není v tomto ohledu čemu divit; osobně si myslím, že pokud mají obě koalice na své straně téměř polovinu voličů, že to není vůbec málo. Naopak.
Přestože byli voliči opakovaně zklamaní, na vlnu mesiášství, které má očistit českou politiku, zjevně opět naskakují.
Na druhou stranu se to občas může jevit tak, že soupeří hlavně mezi sebou, přičemž k tomu, aby měly obě koalice v součtu většinu, budou muset vynalézt způsob, jak oslovit aspoň část zklamaných voličů Andreje Babiše. Může se jim to podařit?
Podařit se to může. V danou chvíli je to stále otevřená hra – do voleb je zatím ještě strašně daleko. A ta hlavní předvolební masáž teprve přijde – v září se máme na co těšit. Důležité přitom bude, co a jak bude komunikovat Andrej Babiš. Je evidentní, že bude dělat všechno pro to, aby lidé zapomněli na koronavirus. Bude dělat všechno pro to, aby se pokud možno zapomnělo na všechna selhání jeho vlády. A samozřejmě bude dělat všechno pro to, aby se zapomnělo na všechny jeho osobní kauzy. Přičemž už teď je zřejmé, že část voličů na to slyší a jsou Andreji Babišovi věrní.
Ten jejich argument je přitom jednoduchý, a naprosto přímočarý. Andrej Babiš je první politik, který si vzpomněl, že tady jsou nějací důchodci. Jinak řečeno: Babiš si vzal za svou určitou cílovou skupinu, která navíc není zrovna malá, a začal se o ni aktivně starat. A v okamžiku, kdy jim začal přidávat peníze, začal o nich mluvit ve veřejném prostoru, tak lze předpokládat, že to tyto „zapomenuté“ segmenty společnosti může těšit.
A to, že si dvě opoziční koalice zčásti přetahují voliče, je nejspíš pravda, ten překryv ale nebude zase tak velký, přece jen každá z nich oslovuje trochu jiné typy lidí. Zároveň ale prostě platí, že představují vzájemně tu nejbližší konkurenci, vztahy mezi nimi tudíž nemohou být z logiky věci zrovna nejrůžovější. Na každém hlasu bude záležet, jde přeci o to, kdo bude mít větší šanci obsadit premiérské křeslo.
Stejně tak ale platí, že témata, se kterými obě koalice přicházejí, nemohou být s ohledem na to, co jsme zažívali poslední rok, pouze negativní. Většina lidí toho má plné zuby, nechce slyšet pouze o covidu, zrovna tak část lidí už nezajímají všechny nekonečné kauzy premiéra, chtějí slyšet nějakou pozitivní nabídku, vizi budoucnosti.
Navíc Babiš vždycky v momentě, kdy ho opozice kritizuje, ihned nastoupí s tím, že je to kampaň, že Piráti žalují v Evropské unii, že nám nemá nikdo co říkat, jak se u nás vládne a podobně. A tady zkrátka platí, že je zde pořád dost voličů, kteří na toto primitivní silácké kvazi vlastenectví slyší.
Pojďme ke kampaním jednotlivých stran. V médiích se hodně debatovalo o zahájení kampaně Pirátů a Starostů. Vyčítáno jim bylo především to, že tam nebyla téměř žádná žena. Mě ale zajímá jiná věc: nemáte dojem, že jsou především Piráti v posledních týdnech v hluboké defenzivě? Namísto toho, aby nastolovali agendu, v podstatě jen odrážejí výpady ostatních stran…
