Uplynulo sto let od tragických demonstrací, kterými se čeští Němci bránili začlenění Sudet k nově vzniklé Československé republice. 4. března 1919 zemřelo celkem 54 českých Němců, včetně žen a dětí, a dva čeští vojáci. Výročí takzvaného kadaňského masakru si připomněli vysoce postavení politici v Německu i v Rakousku, v Česku zůstalo prakticky bez odezvy.
O připomínku 100 let starých krvavých událostí se kromě zahraničních politiků a krajanských organizací sudetských Němců snažily i některé české spolky. Richard Neugebauer, který žije v Opavě a jehož rodič byli sudetští Němci, se v zastoupení spolku Bohemia Truppau pokusil přes Českou poštu vydat ke stoletému výročí známku. Ovšem neuspěl.
„Česká pošta nám známku odmítla vydat. My jsme přitom nechtěli nic jiného než připomenout událost, která je už dnes v Česku málo známá,“ řekl INFO.CZ Neugebauer. Na známce měl být původně motiv rukou, které se přibližují k sobě nad křížem, symbolizujícím oběti masakru.
Pozadí mělo být černo-červeno-zlaté s německým nápisem. Protože se ale zadavatelé údajně z interních zdrojů pošty dozvěděli, že taková podoba známky by určitě neprošla, návrh upravili do přijatelnější verze. „Odstranili jsme kříž i německý nápis, pozadí vytvořili ze zemských barev Čech, Moravy a Slezska. A ponechali pouze symbol sbližujících se rukou,“ řekl Neugebauer. Ani tento motiv ale Česká pošta nepřijala.
Známky s vlastním motivem si může přes poštu nechat za poplatek vytisknout kdokoli, komise ale posuzuje, zda návrh neobsahuje prvky,které by byly v rozporu se zákonem nebo vyvolávaly pohoršení. V tomto případě se rozhodla známku nevydat. „Česká pošta nemusí vydávat ke svému rozhodnutí žádné zdůvodnění,“ řekl INFO.CZ mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Richard Neugebauer přitom tvrdí, že některé německé spolky v Česku chtěly známku vydat nikoliv k rozdmýchávání vášní, ale naopak jako akt smíření a připomínku toho, že vznik Československé republiky doprovázely i události, o kterých se dnes příliš nemluví. A přitom měly ve své době velký význam. Známka měla být vydána nákladem 15 tisíc kusů.
Kadaňský masakr
Takzvaný kadaňský masakr 4. března 1919 byl vyvrcholením demonstrací svolaných po 1. světové válce vedením samozvané provincie Deutschböhmen se sídlem v Liberci. Původně se mělo jednat o protest proti tomu, že československá vláda nedovolila českým Němcům účastnit se voleb v Německém Rakousku. Řada Němců odmítala příslušnost k nově vzniklé Československé republice a žádala připojení německy mluvících oblastí buď k Německu nebo k Rakouské republice.
