Miroslav Kratochvíl je starostou Nového Města pod Smrkem od voleb v roce 2018. A přestože město čelí několika problémům, tím hlavním je nedostatek práce a s tím spojené dojíždění, na první pohled zaujme, že si na nic nestěžuje. Z rozhovoru, který jsme s ním vedli v jeho kanceláři, přímo čiší také přesvědčení, že městečko – situované v severní části Jizerských hor v nadmořské výšce 465 metrů – svým občanům, kterých je necelých čtyři tisíce, nabízí vše, co v rámci realistických možností potřebují pro spokojený život.
Jak dlouho jste v Novém Městě pod Smrkem starostou?
Od minulých voleb v roce 2018. Předtím jsem byl místostarosta.
Kolik tady žije lidí?
Je to pod čtyři tisíce. Pohybuje se to okolo 3700.
Jaká je tady nezaměstnanost?
V rámci regionu Frýdlantsko je u nás nezaměstnanost velká. Přesné číslo teď ale nevím. Pokud jde o práci, hodně lidí dojíždí nejen do Liberce, ale i dál. Tady je hodně málo pracovních míst. Hlavně po roce 1989 to šlo dolů vinou toho, že management Textilany nebyl schopný inovovat výrobu. Pracovalo tam téměř tisíc lidí, kteří naráz o práci přišli. To byl velký zásah, přitom na práci tam byly vázané celé rodiny. Ať ti mladší, hlavně pak ti starší tam pracovali celý svůj produktivní život, a ta práce byla dost specializovaná.
Nakonec byl areál řešen prodejem do soukromého sektoru. Části objektu pronajímal majitel společnosti CIS zabývající se výrobou zejména pro automobilový průmysl, dále soukromé zámečnické dílně, byla tam v pronájmu i firma zabývající se recyklací pneumatik. Dodnes v malé části areálu funguje kovovýroba, díky akceschopnosti vedení nově založené firmy Valor byla tato část odkoupena v dražbě a pokračuje v oblasti kovovýroby. A rozvinuta byla i výroba a montáž vzduchotechnických zařízení.
Ostatní aktivity skončily. Nakonec byl na budovu Textilany vydán demoliční záměr. Demolice pokračuje dodnes. Majitel hledá a zpracovává studie na možnosti využití areálu jako celku. Částečně pro lehkou průmyslovou výrobu a skladování, také se rýsuje možnost vybudovat v jedné části areálu obchodní centrum. Celkově ale platí, že tady po roce 1989 hodně pracovních míst ubylo. Obrovské množství práce ubylo neschopností vedení Textilany přizpůsobit se novým podmínkám či najít jiné využití areálu.
Další ranou vzhledem k zaměstnanosti bylo i zrušení státních statků, kde bylo rovněž zaměstnáno velké množství místních lidí. Tam ale díky restitucím a soukromým aktivitám během privatizace a pomocí privatizačních projektů byly objekty postupně z velké většiny udrženy a rekonstruovány. Úbytek pracovních míst tak nebyl ze dne na den a tak masivní. Zemědělská výroba tady z hlediska svého zaměření skončila, pokud jde o zemědělské plodiny, nic se s ohledem na podmínky půdní i klimatické nevyplatí příliš pěstovat.
Převládá chov dobytka, kdy jsou zemědělské pozemky za tímto účelem převážně využívány. Velkou pomocí byl příchod firmy CIS, která zaměstnala část bývalých zaměstnanců Textilany, zejména žen. Také ve Frýdlantu vznikla nová pracovní místa v nové pobočce firmy TRW a budou další v pobočce firmy DGS, která rovněž ve Frýdlantu staví nové provozy.
Tady je hodně málo pracovních míst. Hlavně po roce 1989 to šlo dolů vinou toho, že management Textilany nebyl schopný inovovat výrobu.
