Jméno českobudějovického rodáka Ladislava Vrabela dnes rezonuje ve veřejném prostoru především v souvislosti s organizováním protivládních demonstrací, na nichž někteří účastníci vyjadřují i výrazně „proruské postoje“. Ještě před deseti lety byl přitom Vrabel některými jihočeskými politiky vyzdvihován jako symbol občanské cti a odvahy postavit se „kmotrovským“ praktikám v komunální politice. Co se tedy změnilo? Proč se z uctívaného občanského aktivisty stal vyvrhel? I když příběh Ladislava Vrabela nepostrádá prvky politického thrilleru a absurdního dramatu, jedna věc je jistá. Příběh je to opravdu velmi podivný.
Současná Vrabelova angažovanost na organizaci protestních a protivládních demonstrací není prvním „hvězdným momentem“ v životě českobudějovického restauratéra. Vrabel se celostátně proslavil už před dvanácti lety, kdy svým aktivismem přispěl k rozpadu radniční koalice v Českých Budějovicích a rozkolu mezi jihočeskými občanskými demokraty, vedenými tehdy současným jihočeským hejtmanem Martinem Kubou.
V jihočeské ODS vrcholil v roce 2010 „osobnostní“ spor, v němž na jedné straně stála skupina kolem tehdejšího českobudějovického primátora Juraje Thomy a na druhé skupina, vedená tehdejším jihočeským předsedou strany Martinem Kubou.
Takzvaní „thomovci“ obviňovali „kubovce“ z toho, že příliš podléhají vlivu „kmotrovské Hluboké“, což v jihočeském politickém žargonu znamená vlivu hlubockého místostarosty Pavla Dlouhého. „Kubovci“ naopak vyčítali Thomovi, že se snaží obviňováním protivníků z kmotrovství jen zastřít svou neschopnost a vlastní zájmy.
A právě do tohoto sporu významně zasáhl Vrabel. Sám totiž provozoval pizzerii v pronajatém městském domě, v němž v prvním patře bydlel tehdejší tajemník radnice Zdeněk Řeřábek. Právě s ním se dostal Vrabel do ostrého konfliktu, který měl vyvrcholit tím, že tajemník v březnu 2010 údajně ulámal stěrače na Vrabelově autě.
To Řeřábek vytrvale odmítal, na veřejnost se ale dostal uniklý záznam z policejních kamer, který mohl (podle Vrabela) svědčit o Řeřábkově vině.
