Od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu se z bojů šíří fotky a videa zničené techniky. Situaci na bojišti dokumentuje armáda nadšenců, kteří tato data z veřejných zdrojů analyzují a katalogizují a tento amatérský OSINT se stal zcela nedílnou a dříve nepředstavitelně důležitou a funkční součástí válečného zpravodajství. Nyní před sebou máte první polovinu detailního rozhovoru o tom, jak se OSINT dělá a co všechno jsme se díky němu o konfliktu na Ukrajině dozvěděli. Podrobnosti přiblíží Jakub Janovský, přispěvatel pravděpodobně nejzásadnějšího OSINT blogu Oryx Spioenkop, který chaotické příspěvky ze sociálních médií přetváří v co možná nejspolehlivější databázi.
Ahoj Jakube, v médiích občas zaznívá, že jsi vojenský analytik nebo bezpečnostní analytik, připadáš si tak?
No, jen ve volném čase.
Mohl bys zcela nepolíbeným přiblížit, co to je OSINT? A jaký má smysl katalogizovat obrázky ohořelých vraků?
Open Source Intelligence neboli OSINT je sběr a analýza dat z veřejně dostupných zdrojů, ať už jsou to videa na YouTube nebo Telegramu, fotky novinářů, nebo fotky a videa, které zveřejňují přímo různé vojenské jednotky a spříznění blogeři na obou stranách konfliktu. S tímto se dostáváme pochopitelně jen k části toho, co se skutečně děje, ale vzhledem k tomu, že obě strany mají zájem na dokumentování zejména protivníkových ztrát, je to poměrně spolehlivá metoda, jak analyticky ustanovit alespoň minimum toho, co bylo na obou stranách ztraceno. Pochopitelně s tím, že člověk musí vyloučit různé duplikáty a situace typu, kdy je technika záměrně přemístěna, aby byla znova natočena a podobně.
K tomu se ještě určitě dostaneme, protože ve válce tak velkého rozsahu to musí představovat velkou komplikaci. Takže vy vlastně děláte zadarmo dobrovolně to, za co je placená velká část příslušníků tajných služeb. Jak ses k tomu dostal?
Vždycky mě zajímala vojenská historie, různé zbraňové systémy apod. V letech 2011-2012 jsem se začal hodně zajímat o občanskou válku v Sýrii a v průběhu času jsem začal archivovat videa z ní a analyzovat je, čímž jsem se dostal do komunity lidí s podobnými zájmy. Začali jsme sdílet data. Postupem času jsem začal psát nějaké články a dělat analýzu toho, co jsme posbírali, ať už jde o použití protitankových zbraní v Sýrii, nebo režimní ztráty vojenské techniky.
Na to jsem navázal v roce 2020 s válkou v Náhorním Karabachu, jelikož ztráty tam byly tak velké, že je Oryx nestíhal zpracovávat. Tak jsem se k týmu spolu s několika dalšími přidal a spojili jsme síly. Když se pak na přelomu let 2021 a 2022 zdálo, že je reálná šance, že skutečně začne válka na Ukrajině, předem jsme se dohodli na další spolupráci. Tušili jsme, že to může být intenzivní, ale i tak nám délka trvání a intenzita konfliktu dost komplikují život, protože to děláme ve svém volném čase.
