Na konci prosince se v Rusku konaly dva soudy, které jen potvrdily hlubokou změnu, jež nastala v ruské historické politice. Až doposud lidé, kteří dokumentovali zločiny komunismu, čelili obstrukcím. Nyní za zveřejňování faktů přicházejí tvrdé soudy.
Předplatné INFO.CZ
Získejte veškerý obsah INFO.CZ. Plné verze podcastů včetně videa a slevy na knihy.
Případ Jurije Dmitrijeva, kterému byl zpřísněn trest za údajnou výrobu pedofilní pornografie a nedovolené ozbrojování z třinácti na patnáct let, šokoval nejen svojí absurditou s absencí důkazů, ale i brutalitou. Historik byl dvakrát zproštěn obvinění z výroby pedofilního porna, zatímco obvinění z nedovoleného ozbrojování stálo na nálezu rezavých fragmentů lovecké pušky. Pro pětašedesátiletého učence se jedná prakticky o doživotí. Nepomohla mu přitom logická obhajoba (jednalo se z celkového počtu šesti set fotografií o méně než deset fotek, navíc nikde nešířených, se zjevným cílem zaznamenání zdravotního stavu), ani protesty z Ruska či ze zahraničí.
Druhý případ, neméně významný, zarezonoval i v Česku. Týkal se Mezinárodního Memorialu - sdružení, které se (podobně jako Dmitrijev) zabývá monitoringem stalinských represí. Nedělá tak nic jiného, než že dokumentuje zločiny, které páchali jedni sovětští občané na druhých. I to ale v současné situaci, kdy se archivy represí zavírají s ohledem na potomky příslušníků tajné policie, stačí k tomu, aby byla organizace rozpuštěna. Nic nepomohly přímluvy (mezi jinými) od Michaila Gorbačova, natož dopisy ze zahraničí. Rozsudek byl stejně vynesen.
Jestliže u Dmitrijeva překvapila brutalita rozsudku, v případě Memorialu šlo spíše o rychlost jeho vynesení. Zatímco obvykle se čtou v takových případech rozsudky několik dní, nyní došlo k velmi rychlému závěru. Nabízí se tak vysvětlení, že hlavním úkolem bylo ukončit proces ještě před nadcházejícím volnem, i když se dá očekávat vlna nevole. Její dopad ovšem bude jen omezený. Kromě opozičních novin typu Novaja gazeta podobné případy dostávají jen velmi omezený prostor, pokud vůbec nějaký. Tomu odpovídají i průzkumy veřejného mínění, podle kterých jen třicet procent Rusů ví o činnosti Memorialu. Nedalo se tak čekat, že by zrovna jeho zavření vyhnalo lidi do ulic. Přesto politické vedení státu nechtěnou publicitu minimalizovalo - i omezené protesty budou takto překryty novoročním jucháním v televizi.
