V Českých Budějovicích dostal hostinský od Inspektorátu práce ČR pokutu 20 tisíc korun za to, že v inzerátu na dveřích hospody sháněl „účtující servírku“. Tato nabídka byla podle kontrolorů diskriminační, protože předem vylučovala mužské uchazeče o práci obsluhy. Neměl by ale stát pokutovat lidi spíše za skutečnou, prokazatelnou diskriminaci než za údajné genderově nekorektní nápisy na dveřích hospody? Nejedná se o zbytečnou šikanu zaměstnavatelů ze strany státu? Podle Hany Brablcové, právničky odboru rovného zacházení kanceláře ombudsmana je odpověď na tyto otázky složitější, než by se mohlo zdát. „Musíme rozlišovat mezi tím, když někdo bez úmyslu někoho diskriminovat napíše na dveře třeba ‚hledám servírku‘ a skutečně vážnými případy diskriminace v nabídce zaměstnání. I těch evidujeme totiž mnoho a mohou mít vážné důsledky,“ řekla v rozhovoru s INFO.CZ Hana Brablcová.
I kdyby hostinský formálně sháněl servírky a číšníky, pokud má na tuto práci ve skutečnosti zájem pouze o ženy, stejně si nakonec vybere ženu. Vám tedy nepřijde pokutování zaměstnavatelů za genderově nekorektní inzerci práce jako zbytečná šikana?
Předem bych chtěla říci, že rozhodně nemohu komentovat konkrétní případ, mohu mluvit pouze obecně. Zákon o zaměstnanosti skutečně nepostihuje jen diskriminaci v zaměstnání, ale také diskriminaci v nabídce zaměstnání. A snaha nediskriminovat někoho i v této nabídce nepochybně svůj účel má.
V čem, když si zaměstnavatel nakonec vybere zaměstnance stejně podle svého „gusta“?
Stát tím dává jasně najevo, že jakákoliv diskriminace, ať už kvůli pohlaví, těhotenství, barvě pleti či věku je nepřijatelná a společnost by ji neměla tolerovat. Samozřejmě nikdo nemůže stoprocentně zabránit tomu, aby si zaměstnavatel, pokud to tak od začátku chce, vybral ženu, muže nebo prostě kohokoliv podle svých představ. Důležité ale je to, aby neodrazoval v nabídce práce někoho předem. K tomu je navíc třeba dodat, že pokud k diskriminaci skutečně dojde a existují o ní důkazy, zákon stanovuje prostředky, jak se proti ní lze bránit.
Nebylo by ale nakonec pro všechny jednodušší, když by zaměstnavatel dal předem vědět, že na určitou pozici dává prostě přednost ženám nebo mužům? Je to nakonec jeho volba, jeho peníze, on musí vědět, kdo se na tu práci hodí nejlépe. Tak proč by měl celý proces zbytečně zdržovat genderově korektním výběrovým řízením, které ale na výběr nakonec nemá stejně vůbec žádný dopad?
V tom bych s vámi nesouhlasila, vezměte si třeba zaměstnance s postižením. Máme tady řadu případů lidí s postižením, kteří se bojí ucházet o zaměstnání, protože nabídka práce byla taková, že je prakticky vylučuje. A přitom se může v pohovoru ukázat, že ten konkrétní člověk má takové schopnosti, praxi a předpoklady, že by mohl být pro zaměstnavatele nakonec větším přínosem než jiní uchazeči. Pokud by byl ale z nabídky předem vyloučen, vůbec nemá šanci se o místo ucházet a přesvědčit o svých schopnostech.
