Martin Klapetek, religionista a odborník na islám z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ve své nové knize „Islam in the Public Space“ (Islám ve veřejném prostoru) přináší řadu nových odhalení o chování muslimů v některých západních zemích. Podle něj se například jednoznačně mýlily ty prognózy, které předpovídaly postupný odklon v Evropě usazených vyznavačů islámu od jejich náboženských tradic. Stal se pravý opak. Muslimové, žijící na Západě třeba už třetí generaci, se místo tohoto odklonu vracejí k těm nejstarším tradicím svých předků. Týká se to jak stavby nových mešit, tak třeba pohřebnictví. „Když letí Němec na dovolenou do Turecka, takřka jistě s ním letí v letadle i rakev s ostatky nějakého německého muslima,“ řekl Klapetek v rozhovoru s INFO.CZ.
Co vás vlastně vedlo jako českého religionistu k napsání knihy o tom, jak islám ovlivňuje veřejný prostor v zemích jako Rakousko či Německo?
Islámem a muslimy se zabývám dlouhodobě a právě v zemích se silným podílem muslimů v populaci, jako jsou Německo a Rakousko, lze vysledovat některé trendy, související s chováním muslimské komunity v posledních letech a způsobem jejich integrace. Může to být v mnohém poučné i pro obyvatele Česka, a to mimo jiné z toho důvodu, že některá zjištění zcela nebo zčásti vyvracejí různé předpoklady, které byly s muslimským společenstvím ještě nedávno spojovány.
V čem se prognózy mýlily?
Třeba právě v odhadu toho, jak rychle se muslimové takzvaně asimilují a vzdají svých náboženských tradic. Vzhledem k tomu, že západní společnost, ke které se řadí i ta česká, má dlouhodobý sklon k odchodu od náboženství a jeho praktikování, očekávali mnozí sociologové podobný vývoj i mezi evropskými muslimy. I když nikdo nečekal, že to bude proces v řádu jednotek let, přece jen se obecně předpokládala postupně menší míra religiozity v dalších generacích muslimů.
A to se nestalo? Děti, vnuci a pravnuci muslimských přistěhovalců do Německa či Rakouska udržují stejné náboženské tradice jako jejich předci?
Minimálně se předpokládalo, že když už takzvaní noví muslimové budou stavět své nové mešity a modlitebny, bude se jednat o stavby moderní, v mnohém odlišné od tradičních mešit v jejich původních zemích. Když to srovnáme s křesťanstvím, když se dnes někde v Evropě staví nový křesťanský kostel nebo kaple, zpravidla se objevuje snaha dát těmto stavbám modernější podobu, odlišnou od staveb z 18. století. Jak ale prokázal můj výzkum, představa o tom, že podobný trend směrem k modernější náboženské architektuře nastane i u evropských muslimů, se ani zdaleka nenaplnila.
Proč? V jakém stylu se tedy staví v Německu nové mešity?
Nějaké moderní prvky u těchto mešit zpravidla chybí, nové mešity, pro někoho možná paradoxně, jsou kopií těch nejtradičnějších a nejstarších staveb toho druhu.
