Českoslovenští Němci získali za první republiky právo zpívat při oficiálních příležitostech státní hymnu „Kde domov můj“ v němčině. Tento dnes málo známý fakt měl zřejmě dokázat světu, že německá menšina není v Československu nijak utlačována. Ani tento „ústupek“ však nezabránil Mnichovské dohodě a následně i okupaci Československa nacisty. Nahrávka hymny „Wo ist mein Heim, mein Vaterland“ přesto zůstává unikátním svědectvím o předválečné snaze Československé republiky najít s Němci společnou řeč a nepřímo tak zabránit i následnému válečnému konfliktu.
Když němečtí nacisté pod vedením Adolfa Hitlera vtrhli 15. března 1939 do Česka a zabrali tak zbytek země, už dříve okleštěné o Sudety, popřel tím Hitler deklarovaný smysl Mnichovské dohody. Ta měla prostřednictvím postoupení Sudet nacistickému Německu splnit přání německé menšiny v Československu a zabránit národnostní eskalaci. Hitler se však v Sudetech nezastavil a po zabrání zbytku republiky zahájil největší a nejkrvavější válečný konflikt v lidských dějinách.
Historici se dodnes přou o to, zda Hitlerově expanzi mohla zabránit větší vstřícnost Československa k početné německé menšině, která se kvůli stížnostem na potlačování svých práv stala důležitým nástrojem Hitlerovy expanzivní politiky. Mnoha Němcům v Sudetech i jinde například vadil požadavek, aby všichni úředníci museli skládat zkoušku z úředního českého jazyka, a to i v oblastech, výhradně obývaných Němci. A německá menšina se cítila utlačovaná i v mnoha jiných aspektech.
Právě případ překladu československé hymny do němčiny ale ukazuje, že státní správa po rozpadu monarchie konkrétními kroky usilovala o to, aby se i čeští Němci ztotožnili s novým státem a přijali ho za svůj. „Už v roce 1918 vybralo československé ministerstvo školství oficiální překlad státní hymny, který se pak dostal i do učebnic a do tříd na německých školách,“ řekl INFO.CZ historik Petr Koura, ředitel společnosti Collegium Bohemicum.
