V Českých Budějovicích hrozí kvůli podezření z diskriminace pokuta restauratérovi, který sháněl servírku a přitom neuvedl také mužský ekvivalent tohoto povolání. Jenže co měl restauratér do inzerátu vlastně napsat, aby byla jeho nabídka zaměstnání „genderově vyvážená“? Jazykový spor o správnou odpověď na tuto otázku nutně vede k zamyšlení, zda nám už snaha o takzvanou genderovou rovnost nepřerostla přes hlavu.
Majitel českobudějovické restaurace Zlatá hvězda Jan Dobiáš vyvěsil na dveře své provozovny nedávno cedulku s nápisem, kterých visí i jinde v Česku stovky. „Sháním účtující servírku, nástup možný ihned“. Zhruba dva týdny po vyvěšení tohoto inzerátu ho v restauraci navštívila dvojice žen, které se představily jako kontrolorky inspektorátu práce a Dobiáše upozornily, že taková nabídka práce zavání diskriminací jednoho pohlaví. Vypadá to totiž, že muži jsou z této nabídky předem vyloučeni.
„Sepsaly se mnou tedy oficiální zápis s tím, že mě na tento nedostatek v inzerátu upozornily a já slíbil, že sjednám nápravu. Což se skutečně stalo,“ řekl INFO.CZ Jan Dobiáš. Podle něj nabídla zaměstnání „přijmu servírku“ neznamenala a neznamená, že by v restauraci nemohl pracovat muž. Inzerát byl myšlen obecně, byť v něm byla použita pouze ženská podoba názvu povolání. O tom, že hostinský v práci muže nediskriminuje, se ostatně kontrola mohla přesvědčit na místě. V době kontroly totiž byli jako zaměstnanci v restauraci výhradně muži, a to majitel, číšník a kuchař.
„Myslel jsem, že tedy inzerát prostě přepíšu, a tím to skončí. Jenže za pár dnů mi volali z inspektorátu práce, zda jsem ochoten zaplatit tisícikorunovou pokutu za diskriminaci,“ uvedl Dobiáš. To se mu ale nelíbí.
„Nejsem ochoten platit pokutu kvůli jednomu slovu v inzerátu, když jinak nikoho nediskriminuji,“ řekl hostinský s tím, že se proti pokutě odvolal. A to mimo jiné s napůl vážným a napůl s nadsázkou myšleným argumentem, že ani inspektorát práce nepostupuje při svých kontrolách patřičně genderově vyváženě. „Na kontrole u mě byly dvě ženy, žádný muž. Pokud by měl jít inspektorát příkladem, měl na kontroly posílat vždy ženu a muže,“ říká Dobiáš. Jinak to totiž vypadá, že stát v oblasti diskriminace v zaměstnání sám „káže vodu a pije víno“.
