Hrozba válečného konfliktu na Ukrajině vyvolala možná až nečekaný zájem o službu v armádě i u těch, kteří byli kdysi uznáni za „neschopné služby ve zbrani“. Řada držitelů takzvané modré knížky, potvrzující zdravotní nezpůsobilost k vojně, míří na přezkum svého zdravotního stavu a uchází se o uniformu. Podle vedení armády jim v tom ze zákona nic nebrání.
Jedním z těch, kteří se rozhodli vyměnit modrou knížku za uniformu, je i známý český ekologický aktivista. INFO.CZ jeho identitu zná, ale respektuje jeho přání zůstat v anonymitě – údajně nikoliv z toho důvodu, že by se bál medializace svého příběhu, ale kvůli tomu, že jako novopečený člen aktivních záloh nemůže komunikovat s médii o vojenských věcech bez souhlasu vojenské správy.
„A já se to pravidlo snažím dodržovat,“ řekl INFO.CZ šestačtyřicetiletý muž, který vstoupil v hodnosti vojína do takzvaných aktivních záloh Armády ČR. Sám přitom přiznává, že byl před 25 lety zarytým pacifistou a udělal prakticky všechno pro to, aby získal modrou knížku a nemusel v devadesátých letech na tehdy povinnou základní vojenskou službu.
Jak se z pacifisty stal aktivní uchazeč o uniformu a jak je možné, že ho armáda přijala i s modrou knížkou, popsal v následujícím příspěvku na sociálních sítích, popisujícím zdravotní prohlídku při žádosti o vstup do aktivních záloh.
„Prostě musíte vojenského doktora přesvědčit, že už jste v pořádku. U mě to bylo zvlášť vtipný. Měl jsem zfixlovanou modrou na deprese a sebevražedné sklony.
O cca 25 let později:
„Měl jste někdy nějaké psychické problémy?“ „Ehm... no, mám vlastně modrou na deprese a sebevražedné sklony.“ „Aha... ehm... a co tady teda děláte?“ „No, jak jsem tu modrou dostal, tak všechny ty obtíže okamžitě a trvale odezněly.“ „Byl jste kvůli tomu někdy hospitalizován?“ „Ne.“ „Medikován?“ „Ne.“
Studuje pozorně můj výpis ze zdravotní dokumentace. Usměje se. „Schopen.“
Příspěvek vzbudil poměrně rozporuplné reakce. Část publika mu tleská, část ho za příliš vtipný nepovažuje. Měla by armáda najednou nabírat dobrovolníky, kteří byli schopni ve snaze vyhnout se vojně třeba i vyhrožovat sebevraždou? Nejedná se v některých případech o snahu zažít jen „dobrodružství se samopalem“?
