Daniel Novotný, filozof z Teologické fakulty Jihočeské univerzity a člen think tanku Centrum Karla Čapka je zakladatelem neformální diskusní platformy Covid19philosophy. Ta od února sdružuje stovky odborníků i laiků z desítek zemí, kteří sledují dění kolem koronaviru a odborné a mediální zprávy o nejrůznějších přístupech k epidemii. Spolu s tím porovnávají opatření v jednotlivých zemích a regionech. „V Česku si naneštěstí mnoho lidí, politiků, a dokonce ani odborníků neuvědomuje, že k zásadnímu snížení rizika přenosu tohoto nového patogenu stačí celkem málo, totiž pozměnit způsob našeho života a zavést takzvaný nový normál,“ říká Novotný v rozhovoru pro INFO.CZ.
Jak jste se vlastně dostal k založení platformy covid19philosophy?
Od poloviny ledna jsem byl na služební cestě v Thajsku a na vlastní oči jsem viděl, jak se Thajci postavili k tomu, že se v Číně objevil nový koronavirus. Okamžitě zavedli preventivní ochranná opatření, jako kdyby se nákaza již šířila na jejich území. Zareagovali rychle a účinně, ačkoliv se u nich tehdy ještě vůbec nic nedělo. Podobně jako Tchaj-wan a další země regionu mají výborně nastavené pandemické plány a brilantně fungující a komunikující epidemiologická centra. Z odstupem času je zřejmé, že dobře věděli, proč se v prvé řadě snaží předejít šíření nového patogenu v populaci.
Po návratu domů jste se ale asi setkal s trochu jiným přístupem…
Ano. Když jsem se vrátil domů, s velkým překvapením až doslova šokem jsem pozoroval, že v Česku, ale i obecně v Evropě a USA se hrozba šíření nového koronaviru zvažuje jako cosi vzdáleného, aniž by se intenzivně spustila preventivní opatření. Některé země dokonce zpočátku počítaly s tím, že nechají své obyvatelstvo novým patogenem promořit. To se samozřejmě ukázalo jako velký omyl, jehož důsledkem jsou ztracené roky života pro stovky tisíc lidí, dlouhodobé zdravotní potíže milionů a obrovské ekonomické problémy, jimž bylo možné se z velké části vyhnout.
V Evropě a USA jsme tedy zareagovali příliš pozdě. Bohatství a pocit nadřazenosti, to nás samo o sobě neochránilo. Jak jsem nicméně zmiňoval v našem březnovém rozhovoru, alespoň zpočátku, po lednovém a únorovém ignorování rizika, byla reakce ČR chvályhodně razantní a účinná, čímž jsme se doposud vyhnuli osudu USA a zemí západní Evropy.
Čili platformu covid19philosophy jste založil proto, abyste upozornil na podceňování rizika pandemie?
Ano i ne. Téma mě obecně fascinuje, neboť se v něm prolíná mnoho disciplín. Založil jsem tedy specializovanou skupinu pro ty, které toto téma zajímá, a z pár desítek přátel se celkem rychle rozrostla do téměř tří set. Mnohé členy osobně neznám, jsem nicméně velmi vděčný, že ve skupině jsou z velké části lidé, s nimiž je radost diskutovat. S mnohými jsem navázal i odbornou spolupráci.
Pokud to dobře chápu, členy skupiny spojuje názor, že se takzvaná západní společnost chová ke koronaviru nezodpovědně…
Samozřejmě na mnoho věcí máme i rozdílné názory, nicméně myslím si, že to jsou celkem detaily a že na podstatném panuje shoda. Například v tom, že rozdíly v přístupech mezi asijskými státy a státy Evropy a USA jsou do očí bijící. „Západní“ země s několika výjimkami jako např. Nový Zéland, Austrálie, Norsko či Island se chovají spíše krátkozrace a podle nás málo zodpovědně. Mrzí nás, když vidíme nepřiměřené informování o situaci a někdy dokonce i bagatelizaci lidského života a zdraví. A to dokonce ze strany lékařů. V extrémních případech někteří z nich svými nesmyslnými a nepodloženými tezemi vytvářejí dojem, že koronavirus je „chřipečka“ či „silnější rýmička“. Ze zkušeností po celém světě i z odborné literatury – a to již od ledna – je ale jen stále více a více zřejmé, že tomu tak není.
