Politolog Jiří Pehe v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, co by mohlo vládě Petra Fialy pomoct k tomu, aby uspěla i v příštích volbách. Zrovna tak se věnuje jejím problematickým momentům a naznačuje, co by do zabetonované české politiky mohlo vnést novou dynamiku. Podle něj je tak trochu zázrak, že Fialova vláda vydržela tak dlouho. „Poděkovat za to můžeme Andreji Babišovi,“ míní.
Petr Fiala na nedávném kongresu ODS řekl, že by na to, aby dokončil svou práci v čele vlády, potřeboval ještě dalších pět nebo šest let. To znamená, že pracuje se scénářem, že ODS bude sestavovat i příští vládu. Myslíte, že se mu to může podařit?
Samozřejmě, za určitých okolností ODS může po příštích volbách sestavit vládu. Otázka ovšem je, v jakém složení. Podle preferencí stávajících pět koaličních stran momentálně v součtu většinu nemá. Navíc ODS může být po volbách pod tlakem, aby šla do nějaké koalice, která bude stabilnější a silnější. Třeba i s hnutím ANO.
Hodně bude také záležet na výsledku soudního řízení v kauze Čapí hnízdo, které se znovu otevřelo. Momentálně se situace nicméně jeví tak, že většinu bude mít spíš Andrej Babiš, a tedy hnutí ANO, společně s SPD. A pokud by to tak po volbách skutečně bylo, měl by Babiš přinejmenším v podobě varianty vlády s SPD velmi silnou vyjednávací pozici.
Právě proto bude pod velkým tlakem zejména ODS, kde už dnes existuje stranické křídlo nebo skupina lidí, která si určitě dokáže vládu s hnutím ANO v zájmu jakési politické stability představit.
A vy si ji představit umíte?
Andrej Babiš po prezidentských volbách zcela záměrně posunul – aspoň opticky – hnutí ANO do konzervativně národních vod. A jeho politický komparz to po něm, jak to má ostatně ve zvyku, opakuje. Byli jsme tedy svědky další reinkarnace hnutí ANO. Původně šlo o liberální hnutí, pak levicově populistické, a nyní jsou národně konzervativní.
Já si myslím, že si uvědomili, že i po příštích volbách nemusí mít opět koaličního partnera. Takže za tímto posledním obratem je nevyslovený předpoklad, že se budou konat námluvy s ODS. Rétorika, která byla dřív velmi vypjatá, je aspoň z úst některých politiků obou těchto stran přece jen o něco smířlivější.
Koalice SPOLU šla do velkého rizika, když sestavila společnou kandidátku i pro evropské volby.
Na druhou stranu Petr Fiala stále dokola opakuje, že jsou hrází proti populismu, že jsou zárukou našeho ukotvení na Západě, a že jedině oni budou hájit základní principy a charakter demokracie…
V tom má Petr Fiala určitě pravdu. Přinejmenším v tom, že je vláda jednoznačně prozápadní, nejsou tam mlhy, které vytváří například okolo války na Ukrajině Babiš. Ale pokud by volby dopadly tak, že jedinou většinovou koalici, která by byla aspoň – řekněme – z poloviny demokratická, by tvořily hnutí ANO a ODS, dokážu si představit, že by taková vláda mohla vzniknout.
Zatím je ale velmi předčasné to předpovídat. Hodně bude záležet na vývoji ekonomiky, preference vládních stran se mohou ještě zlepšit, důležitý faktor bude také výsledek voleb do Evropského parlamentu. Koalice SPOLU šla do velkého rizika, když sestavila společnou kandidátku i pro evropské volby. Vždyť ODS je euroskeptická, lidovci a TOP 09 naopak velmi proevropští.
A mnozí voliči budou mít velký problém koalici SPOLU volit. Ti proevropští, když uvidí na prvních dvou místech kandidátky Sašu Vondru a Veroniku Vrecionovou, tedy euroskeptiky, to radši hodí například Starostům a nezávislým. A euroskeptici, když na kandidátce uvidí velmi proevropského Luďka Niedermayera nebo Tomáše Zdechovského, mohou mít podobný problém.
Nakonec se tedy může ukázat, že šlo o riskantní krok, který nebude úspěšný. A v takovém případě nelze vyloučit nějaké turbulence, zejména v ODS.
V závislosti na výsledku evropských voleb je také velkou otázkou, zda nevznikne nějaká nová politická strana. Už nějaký čas se spekuluje o Miroslavu Kalouskovi. Pokud má nějaký projekt skutečně v záloze, může do celkového rozložení sil vnést novou dynamiku.
Faktem je, že Miroslavu Kalouskovi se něco takového podařilo už při založení TOP 09. Myslíte si tedy, že to lze zopakovat?
Někde jsem četl, že do toho Miroslav Kalousek nepůjde, prostě si už vyzkoušel, jak složité je vytvořit novou stranu. Lze to ale také obrátit. Právě proto, že má know-how a ví, jak vytvořit novou stranu, se o to může opět pokusit. Navíc se to může ukázat jako jediná šance, jak zlepšit vyhlídky demokratických stran.
Nedávno jsem mluvil s ředitelem agentury Median Přemyslem Čechem, a ten na základě jejich dat tvrdí, že prostor pro vnik nové strany skutečně existuje. Nebylo by to ale nějaký rok před řádným termínem voleb už pozdě?
Naopak. Dokonce si myslím, že by to bylo optimální načasování. Se vznikem strany vznikají ve společnosti také jistá očekávání, která – když ta strana vznikne příliš brzo – mohou začít záhy opadat. Z tohoto pohledu oznámit vznik nového politického projektu rok před volbami je, myslím, skoro ideální. Zejména pokud by s ním byly spojeny skutečně známé osobnosti, které by nebylo třeba představovat veřejnosti.
A zajímavé ještě je, že by podle Přemysla Čecha z Medianu mohla případná nová strana nalákat nejen nespokojené voliče vládních stran, ale také některé nespokojené voliče hnutí ANO.
O tom jsem už mluvil. Hnutí ANO začínalo jako liberální strana, následně se posunulo řekněme k levicovému populismu a dnes se deklaruje jako konzervativně národní subjekt. Nedivil bych se, pokud by se část jeho voličů, a tím nemyslím důchodcovskou komunitu, která podporuje Babiše, protože jí zaručuje nějaké jistoty, byla schopna smířit s levicově populistickým profilem hnutí, avšak příklon k národnímu konzervatismu, který si zahrává se spoluprací s Orbánem a Ficem, pro některé z nich může být už nestravitelný.
Andrej Babiš se navíc svým příklonem k radikalismu v posledních měsících zaměřuje na voliče neparlamentních stran, protože si uvědomil, že v prezidentské volbě obdržel o milion hlasů více, než kolik mělo hnutí ANO ve sněmovních volbách. Ti voliči jsou ale ze své podstaty ještě více antisystémoví. A otázka je, jak dlouho u něj vydrží a zda to nemůže odradit část jeho umírněných voličů.
