Babiš to udělal v Bruselu správně a má v ruce „žolíka“. Jeho kritici si nevidí na špičku nosu

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Andrej Babiš opět jednou ukázal, že je v ANO svrchovaným pánem. Bez ohledu na četná vyjádření svých europoslanců rozhodl o vystoupení hnutí z liberální frakce RENEW, za což schytává pořádnou kritiku. Jenže on jen udělal něco, co vlastně musel – a vydělá na tom. A pokud jde o Česko, pro nás je dobré, že tímto krokem oslabila skupina tvrdě prosazující Green Deal a migrační pakt. Takže buďme nakonec rádi.

Kritici vyčítají ex-premiérovi dvě věci. Za prvé, že opuštěním důležité frakce se ANO v Evropském parlamentu (EP) propadne do bezvýznamnosti. Za druhé, že se spojil s FIDESZ maďarského premiéra Viktora Orbána a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla, jež jsou v Unii považovány za „proruské“. 

Platí oba argumenty? Do jaké míry? A jsou vůbec relevantní?

Pravdou je, že úprkem od liberálů Babiš riskuje. Ti sice v eurovolbách propadli, nicméně pořád patří k „eurohujerskému triumvirátu“ skupin, které vládnou. Spolu s nimi jsou v něm ještě lidovci a socialisté.

Tyto tři frakce si exkluzivně rozdělily nevyšší posty – tedy předsednictví v Evropské komisi, v samotném europarlamentu, v Evropské radě a „ministra zahraničí“ EU. Na ANO by takřka jistě zbylo křeslo místopředsedkyně EP pro Kláru Dostálovou.

Nejvlivnější posty v EU jsou rozdané, Von der Leyenovou ale ještě čeká tanec na tenkém ledě

Nominálně na tom tedy Andrej Babiš mohl být lépe než Petr Fiala, jehož ODS je zakládajícím členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Ta je sice v europarlamentu třetí nejsilnější, nicméně zmíněné trio ji obešlo. 

Takže je pravda, že se ANO vzdalo možnosti „sedět u stolu“ s mocnými a odešlo „ven do tmy, kde nastane pláč a skřípění zubů“? Záleží na tom, co si kdo konkrétně představuje pod tvrzením, že by s RENEW mohlo mít vliv.

Faktem je, že každý chce být ve frakci, kde se o něčem rozhoduje a kde případně může získat lepší pozice. Jenomže to má háček. Ve skutečnosti by nešlo o nic jiného než o úplatky, o takové „držhubné“. 

Poslanci za ANO by dostali dobrá místa ve výborech, třeba i ve vedení europarlamentu. Ale museli by takzvaně zařezávat. Rozhodně by nemohli v RENEW prosadit třeba zásadní revizi Zeleného údělu.

Paradoxně ti samí, kteří léta Babišovi spílali, že si v EU hraje na liberála a doma se tváří jako konzervativec, si z něj nyní utahují.

Minulá garnitura ANO se domohla solidního postavení, Dita Charanzová se dokonce stala šestou nejvlivnější poslankyní ve více než sedmisethlavém tělese. Což je jistě pro ni velký osobní úspěch. Jenomže hnutí z toho nemělo nic a v domácí politice spíše doplácelo na to, že v EP dělá něco zcela jiného, než říká doma. 

Není divu, že se jeho klub rozpadl, protože řada členů „makala“ pro bruselské liberály, nikoli pro domácí populisty.

To byl důvod, proč se již před volbami Babiš rozhodl k čistce. Zbavil se zbytků týmu Pavla Teličky, který jako známý „Bruselan“ před deseti lety vyjednával vstup k RENEW a nahradil ho loajálními domácími politiky. Zůstali mu v EP tři muži, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík, ženy zmizely. 

Hlavně jako novou lídryni dosadil exministryni Kláru Dostálovou. Už z toho bylo jasné, že odteď mu v centrále EU půjde primárně o českou agendu.

Všechno je součást kampaně. A když jde Babišovi o hlasy voličů, udělá cokoli. Třeba se vrátí i k Monice

sinfin.digital