Audioverze
„Když chce být někdo maximálně otevřený, je přirozené, že mohou vznikat nedorozumění,“ říká v dalším díle podcastové minisérie Politici mezi paragrafy předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Právě takové nedorozumění bylo podle něj důvodem, proč proces jmenování tří nových ústavních soudců horní komorou parlamentu nešel zprvu tak hladce, jak si prezident Petr Pavel představoval. „Mohlo se zdát, že prezident u nominací na ústavní soudce porušil vlastní pravidla,“ dodává. V rozhovoru s Jaroslavem Kramerem a Petrem Tomanem například také připouští, že vládní ozdravný balíček může na půdě Senátu doznat ještě změn.
Na přelomu května a června bylo schvalování trojice prezidentem navržených kandidátů na ústavní soudce jedním z nejdůležitějších politicko-společenských témat. Proces jmenování procházel vcelku dramatickým vývojem a odehrál se v rychlém sledu. Vystrčil odmítá, že by šlo o proces „překotný“, uznává však, že byl „jiný v tom, že pan prezident se rozhodl, že bude vysvětlovat, jak kandidáty vybírá“.
Tím se podle předsedy Senátu zadělalo na nedorozumění, protože prezident „řekl, že bude mít odborný panel, který mu bude navrhovat kandidáty na jmenování na soudce Ústavního soudu a že to bude dělat na základě nominací institucí, které osloví. U těchto prvních tří návrhů ale ještě ty návrhy od těch institucí mít nemohl, protože na to nebyl čas. Takže se některým mohlo zdát, že prezident porušil vlastní pravidla,“ vysvětluje Vystrčil svůj pohled na jednání části členů Ústavně-právního výboru Senátu, který doporučil schválit pouze nominaci Jana Wintra, nikoli Josefa Baxy a Daniely Zemanové.
Toto nedorozumění vzniklo podle Vystrčila jako důsledek prezidentovy snahy o maximální transparentnost, zároveň však připouští, že některým členům Ústavně-právního výboru se navržená jména nemusela líbit. A nemusel se jim líbit ani přístup, který Vystrčil s nadsázkou popisuje: „Milí senátoři a senátorky, my jsme fakt vybrali tak, že nikdo lepší neexistuje. Na co potřebujete 45 dní, když vám stačí týden a pak zvednout ruku?“
Aktuální disputace s „dobrým koncem“ v podobě jmenování zmíněné trojice ale jen odstartovala výraznou obměnu, kterou osazenstvo brněnského tribunálu projde v následujících měsících. Ještě letos skončí mandát dalším čtyřem soudcům patnáctičlenného tělesa, včetně předsedy Pavla Rychetského. Čtyři nové soudce bude třeba jmenovat v příštím roce, další dva o rok později. Prezident Pavel má podle Vystrčila zájem na po všech stránkách pestrém osazenstvu a konsenzuálním průběhu jeho jmenování. „Prezident vyjádřil ochotu se zhruba v polovině těch nominací sejít a říci si, zda se naplňují předpoklady, či ne, a co si o tom jako zástupci Senátu myslíme,“ vysvětluje.
Nedávné „dusno“ kolem nominací se dávalo do souvislosti také s údajnou snahou části senátorů za ODS tlačit mezi ústavní soudce svého spolustraníka, dlouholetého poslance Marka Bendu. „Nejsem zrovna ten, kdo by Marka Bendu věčně bránil, ale to, co se kolem něho dělo, nebylo korektní a bylo mi ho líto,“ říká Vystrčil. Zda mezi ústavní soudce patří politici, mezi nimiž je řada právníků, pro něj není relevantní otázka. Za primární považuje erudici a morální integritu, které nadřazuje i nad požadavek pestrosti.
Podpora Ukrajiny je v našem bytostném zájmu
Debata se nemohla vyhnout ani nejdůležitějšímu geopolitickému tématu, jímž je válečný konflikt na Ukrajině. Miloš Vystrčil navštívil napadenou zemi v loňském roce, a jelikož navštívil i město Buča, s důsledky válečného běsnění se seznámil velmi zblízka. Podporu Kyjeva považuje za zásadní a podle něj v ní nesmíme polevovat. „Pokud se někde válčí a pokud někoho podporujeme, tak to přináší i nějakou bolest pro ty, kteří tu podporu poskytují, byť je ta bolest mnohem menší než pro ty, kteří bojují. To potom způsobuje pokles životní úrovně a někdo by si mohl myslet, že by bylo lépe, kdybychom tu pomoc neposkytovali. Já opakovaně žádám současnou opozici, aby toto téma nezvedala pro zisk politických bodů, protože pokud to bude dělat, zanedlouho na to doplatíme všichni. A docela mě mrzí, že zatím ta moje prosba, kterou nevyslovuji poprvé, zůstává nevyslyšena,“ říká šéf Senátu na adresu tuzemských „mírotvůrců“.
Pokud jde o vztah Západu k Rusku, aktuální přístup Evropské unie považuje za účinný. Za příklad dává posun vnímání Ruska v Německu. „Předsedkyně Bundestagu Bärbel Basová na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO v Litvě řekla, že si uvědomuje, že Německo bylo příliš naivní, je potřeba změnit mentalitu Německa a udělat všechno pro to, aby Ukrajina zvítězila. To je obrovský pokrok,“ všímá si Vystrčil.
V otázce nakládání s případně zabaveným ruským majetkem si je politik vědom nutnosti přijetí nových zákonů. Na výše zmíněném setkání v Litvě podle něj zaznělo, že „v rámci obnovy Ukrajiny, která bude stát stovky miliard dolarů, je nutné využít zkonfiskovaný majetek Ruska, který má dnes hodnotu asi 300 miliard dolarů. Počítám tedy s tím, že nejen na úrovni České republiky, EU a zemí, kterých se to týká, tedy kde konfiskace proběhly, bude třeba přijmout či změnit právní normy.“
Objem úspor musíme udržet
Z ekonomického hlediska je na domácí scéně velkým tématem vládní Ozdravný balíček, který má dostat do formy veřejné finance. Jeho schvalování by mělo být vzhledem k pohodlné opoře vlády v obou komorách snadnou záležitostí, přesto se kvůli závažnosti plánovaných změn čekají dlouhá jednání ve Sněmovně. Podle Vystrčila se na balíčku může změnit ještě spousta věcí, spíše však technického rázu.
„Jsem přesvědčen, že musíme dodržet velikost těch úspor, tím myslím snížení výdajů a navýšení příjmů. Ale dovedu si představit, že v rámci diskuze tam dojde k výměnnému obchodu – že se prostě ukáže, že jedna věc je lepší nebo snáze průchozí než jiná. Ale bude na tom koaliční shoda a nebude to prolamované. Byla by hloupost nepřipustit, že v rámci projednávání ve Sněmovně nebo v Senátu může přijít nějaký lepší nápad, než měli ti, kteří ten úsporný balíček na ministerstvech psali. A jsem přesvědčen, že pokud někdo říká, ať paní předsedkyně Poslanecké sněmovny nebo pan ministr financí, že není možné udělat změny, tak má na mysli zejména to, že není možné méně šetřit,“ říká Vystrčil.
Jak to vypadá s harmonogramem schvalování reformních zákonů? Jak daleko jsou přípravy změn zákonů upravujících roli prezidenta? A jak se zákonodárcům daří stíhat projednání dalších témat jako manželství pro všechny či redefinice znásilnění? Více v podcastu.
