Klimatické změny nepřinášejí jen obavu z negativních následků globálního oteplování. Tání arktických ledovců podle vědců zároveň otevírá úplně nové možnosti ve využívání Arktidy. „Státy jako Rusko, USA či Norsko už dnes počítají s tím, že se Arktida začne osidlovat, stále více lidí tam bude žít natrvalo,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ vedoucí Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě Josef Elster.
Nedávno jste byl jako vůbec první Čech zvolen předsedou terestrického (pevninského) panelu Mezinárodní arktické vědecké komise (International Science Arctic Committee – IASC). Čím se tento panel vlastně zabývá?
Jedná se o jednu ze sekcí IASC, která je jakýmsi vědeckým nástrojem Arktické rady, tedy sdružení států, jejichž území zasahuje do Arktidy. Rada se za účasti ministrů pravidelně schází a jedná například o využívání arktických přírodních zdrojů nebo budoucnosti osídlení arktických oblastí. A závěry politických jednání se pak přenášejí do IASC, kde vědci z celého světa na základě svého výzkumu „prověřují“ průchodnost těchto závěrů a jejich možný vliv na arktický ekosystém.
Jak se k předsednictví panelu IASC dostane vědec ze středoevropské země, která nemá přístup nejen k Arktidě, ale ani k moři?
Je to mimo jiné určité ocenění tradice české polární vědy a působnosti českých vědců v Arktidě. Podle českého biologa Emila Hadače, který pobýval těsně před válkou v rámci stipendia na Svalbardu, je pojmenována jedna z arktických rostlin, naše výzkumná stanice na souostroví Svalbard zase nese jméno významného, česko-kanadského arktického ekologa Josefa Svobody.
Kdo je Josef Elster?
Doc. Ing. Josef Elster, CSc. (*1958), vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích. V Centru polární ekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni se zabývá ekologií a ekofyziologií sinic a řas polárních oblastí. Podílel se na projektu založení vědecké infrastruktury Masarykovy univerzity v Antarktidě a byl pověřen založením české arktické vědecké infrastruktury „Stanice Josefa Svobody“ na Svalbardu.O Arktidě se v posledních letech mluví zejména v souvislosti s globálním oteplováním a táním arktického ledu. Spor se ale vede o to, zda jsou tyto změny součástí přírodního koloběhu, nebo k nim výrazně přispěl svou činností člověk. Jaký je váš názor?
O vlivu lidské činnosti a produkce skleníkových plynů zejména na rychlost současných klimatických změn máme dnes tolik věrohodných důkazů, že o něm už snad žádný seriózní vědec nepochybuje. Je to daná věc.
Odpůrci teorie o vlivu člověka na klima ale argumentují třeba příkladem Grónska, které bylo ve vikingských časech zelené a pěstovalo se na něm obilí...
Ano, to je pravda, ovšem nijak to nevylučuje, že k dnešním změnám přispívá člověk. V minulosti skutečně docházelo i v Arktidě k takovým teplotním výkyvům, které po určité období umožňovaly, aby se v Grónsku pěstovalo obilí. Jenže se jednalo o změny dlouhodobé. Dnes jsme právě kvůli nespornému vlivu lidské činnosti na klima svědky radikálních změn klimatu v řádu desítek let. A právě tahle rychlost nás zásadně ohrožuje, nikoliv klimatická změna samotná.
Jak tomu mám rozumět?
Když se měnilo klima v minulosti, vždy to vyvolalo a muselo vyvolat i migraci obyvatel. Lidé se prostě změnám přizpůsobili. Pokud ale bude současná klimatická změna pokračovat dosavadní rychlostí, my na nějaké přizpůsobení nedostaneme čas. V tom je zásadní hrozba nějaké ekologické a humanitární katastrofy. Nejde o to zastavit globální oteplování, to ani nedokážeme. Jde o to zmírnit jeho rychlost.
Odtávání arktického ledu může podle vědců změnit životní podmínky na celé planetě. Co ale samotná Arktida? Nemůže se z ní nakonec stát docela příjemné místo k životu?
Určitě ano. A státy, které mají přístup k Arktidě, s tím počítají. Oteplování otevírá úplně nové možnosti pro těžbu surovin, rybolov a také, což je důležité, pro lidské osídlení. Na Svalbardu už dnes například trvale žije asi třicetičlenná skupina Taiwanců, původně uprchlíků, kteří si Svalbard dobrovolně vybrali místo pevninského Norska. A určitě budou v budoucnu přibývat i další.
