Audioverze
Když Leoš Kyša alias František Kotleta vstoupil do dveří redakce INFO.cz a slušně pozdravil, vždy roztěkaný kolega Jan Strmiska zpozorněl a vykřikl: „Jé, ráno jsem poslouchal váš podcast Jadrná věda.“ Editorka Lucie Štěchová vzápětí požádala o společnou fotku, protože její přítel čte román Sudetenland a reportér Adam Maršál, poté co obdržel knihu Černá smečka (vydanou pod Leošovým pseudonymem František Kotleta), zmizel na toaletě, odkud dlouho nevycházel. Leoš Kyša prostě rezonuje napříč generacemi.
Spisovatel, novinář a také bývalý předseda Českého klubu Sisyfos přišel do redakce INFO.cz především vyprávět o své knize Sudetenland, která se odehrává v devadesátých letech v Bruntále, ve fiktivním prostředí Sudet, z nichž nebyli po válce vyhnáni sudetští Němci.
Bruntál bylo před vysídlením krásné, čisté a upravené město. Po násilném vyhnání jej kolonizovali lidé z různých koutů Československa, kteří dodnes k němu těžko hledají vztah.
„Přestože město má skvělého starostu, místní kultura se zvedá jen pomalu, o čemž svědčí například to, že ve městě není jediné knihkupectví. S tím souvisí například fakt, že staré tradice zanikly a nové se nevytvořily,“ vysvětluje Leoš Kyša, proč pro svůj román s kriminální zápletkou zvolil „semifiktivní“ prostředí Bruntálu/Freudenthalu, které po roce 1945 nepostihlo vyhnání původních obyvatel.
Děj románu se odehrává před prvními svobodnými volbami v roce 1999, na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor gestapa a jeho smrt je otevřenou branou k mnoha starým zápletkám a tajemstvím.
V podcastu Maxim Pavla Vondráčka se Leoš Kyša vyjadřuje nejen ke specifikám svého rodného města Bruntál, k výjimečnosti jeho obyvatel, ale dotkne se i tématu, které historici nemají moc rádi – tedy k fenoménu „co by se stalo, kdyby…“. Kdyby nedošlo k vyhnání. Dozvíte se také, jak Leoš Kyša přišel ke svému pseudonymu František Kotleta, jaký je rozdíl mezi psaním románu z minulosti a knih o budoucnosti a také proč nás pořád tak fascinuje Adolf Hitler a jeho doba.
Hovor se také točí kolem tehdejšího reálného průběhu vyhnání českých Němců. „Já jsem v dozvucích odsunu vyrůstal, můj děda byl jak přisunovač, tak i odsunovač. Vyrostl jsem se stříbrnou lžičkou v puse. Ta lžička nebyla původně naše, ale šlechtického rodu Lichtenštejnů,“ říká v podcastu Leoš Kyša.
Když si ho poslechnete, zjistíte, jak se ona lžička dostala do vlastnictví rodiny, to, proč většina lidí v Sudetech někdy hledala zakopaný poklad, jaký byl osud zbytku sudetských Němců, kteří nebyli vyhnáni, zda stále ještě funguje mezi Němci historická hitlerovská nostalgie, proč za svůj román dostává Leoš čočku od Němců i Čechů, jaký je rozdíl mezi slovem odsun a vyhnání a především proč si myslí, že bude v komentářích pod tímto podcastem „nablito“.
