„Pražská Stromovka je naprostý unikát. Je to atrakce sama o sobě a lidé by do ní měli vstupovat s hlavou vzhůru, protože její pravá krása se ukrývá nahoře, v korunách stromů,“ říká arborista Pavel Wágner. Nahrávání dalšího dílu podcastu Maxim Pavla Vondráčka se podobalo scéně, v níž třídní učitel popisuje zlobivé i hodné žáky ve třídě.
Pavel Wágner ze společnosti Arbonet se ale nestará o lidi, ale o stromy. „Stojí vedle sebe tři vzrostlé duby, všechny pocházejí ze stejného stromu a přesto se každý chová jinak. Jeden se olistí dříve, další listy naopak déle na sobě drží. I stromy mají svůj charakter a každý z nich je neopakovatelný individualista. To je prostě příroda,“ říká arborista Pavel Wágner, který se kromě ošetřování stromů v pražské Stromovce věnuje i jiným parkům a soliterním stromům po celé Praze, ale i po celé České republice.
Většina času podcastu je ale věnována fenoménu pražské Stromovky, která je největším pražským parkem, ale v podstatě také ojedinělou dendrologickou zahradou. Pavel Wágner popisuje krásné exempláře platanu javorolistého, které stojí poněkud stranou hlavních procházkových tras, i on je fascinován životaschopností „invalidního dubu“, který roste v bizarní podobě na dubovém pahorku a jehož jednu stranu zdobí implantovaná kůra z akátu, upozorní na výjimečnost tisovce na ostrůvku uprostřed nového rybníka, vysvětlí, jaký problém mají mohutné buky u viaduktu, v čem jsou ojedinělé vrby u Staré řeky, odhadne stáří mohutných dubů, které stojí ve svahu na Šlechtovkou a prozradí, jaký je jeho nejoblíbenější strom v celém parku.
Dozvíte se také, jak složité bylo podepření mohutného platanu kovovou vzpěrou u budovy Akademie výtvarného umění a v této souvislosti poukáže na velmi destruktivní vliv psí moči na některé.
„Stromovka je fenomenální park, o který se stará nejen technická údržba, ale i arboristi, dendrologové, statici, zahradní architekti, stavitelé a lidé desítek dalších oborů. Bez nich by park s tak gigantickou návštěvností nebyl v takové formě, jaké je nyní,“ kladně hodnotí Pavel Wágner mezioborovou spolupráci, ale také přístup obyvatel přilehlých čtvrtí Holešovic, Letné, Bubenče a Tróji. „My arboristi jsme kritizováni rovnou dvakrát: buď hodně kácíme nebo naopak kácíme málo. Ale v případě Stromovky, k níž mají místní až intimní vztah, je pochopení pro naši práci velmi fundované,“ pochvaluje si Pavel Wágner.
Kdo prská na arboristy
V podcastu se také dozvíte, co všechno arborista dělá, jak se vyšetřuje strom, na jakém principu funguje akustický tomograf ArborSonic 3D, že je to právě veverka, která nejvíce na arboristy prská, jaké zvíře se objevuje v záběrech kamery zkoumající dutiny stromů, jaká lidská činnost stromům nejvíce vadí nebo proč je vhodné v určitou dobu odstranit pomocné kůly, které drží mladý strom ve vzpřímené poloze.
„Provádíme také přírodě blízké ošetření starých stromů – to znamená že se snažíme zásahy imitovat například vytváření hnízdních dutin. Stromovka totiž není divoký les, stále je to umělý výtvor, sice nesmírně druhově rozmanitý, a tak lidská pomoc je žádoucí. Stromy, které se totiž dnes vysazují, mají za sebou luxusní život ve školce, je o ně pečováno až moc, a když přijdou do reálného světa, jsou jako rozmazlené děti a tak nad nimi musí ještě pár dozor v podobě zavlažování, dřevěných opor a arboristických zásahů. Výsledkem je ale rovný, rychle rostoucí strom, což není úplně žádoucí a proto se speciálně ošetřují, aby získali v budoucnu charakteristický tvar,“ vysvětluje Pavel Wágner některé z praktik arboristy.
Proč je chybou vysazovat v aleji stromy z jednoho klonu, jakou úlohu hraje v parku mrtvé dřevo a pařezy, jak si stromy poradí se suchem, jaký vliv má na stromy nikoliv globální změna klimatu, ale globalizace samotná, zda stromům škodí provazolezci a další zajímavosti ze Stromovky a i jiných parků – to vše se dozvíte v tomto díle podcastu Maxim Pavla Vondráčka.
