Novinář a publicista Daniel Kaiser napsal spolu s kolegy z redakce Echo24 knihu Proměny světa, která je plná rozhovorů s českými i zahraničními osobnostmi. V nové epizodě podcastu Maxim Pavla Vondráčka přiznává, že s přibývajícím věkem se mnohem více přiklání k rozhovorům, v nichž chce nahlédnout do myšlení zpovídaného než k rozhovorům konfrontačním. „Rozhovory jsou trochu vyšlechtěné, Angličané tomu říkají sexupovat, tedy něco jako načechrat. Je to v zásadě služba čtenáři, který chce, aby ten text byl srozumitelný a neztrácel nit. Rozhovor musí mít spád a někam směřovat. V normální debatě v hospodě se od témat utíká a vrací, v rozhovoru se to spíš musí setřídit,“ popisuje Kaiser své řemeslo.
V rozhovorech, které v knize vychází, je podle Kaisera vidět to, že česká společnost je svobodomyslnější než společnost na Západě. „Kupříkladu z německých osobností jsou tam lidé, kteří ještě před pár lety byli mainstream, na svých názorech si trvají, ale jak se mainstream posouvá doleva, ocitají se na okraji. Absurdnější už to snad ani být nemůže. U řady témat v německé veřejné debatě se vyskytují názory, které by ještě poměrně nedávno byly považovány za projevy šílenství,“ říká Kaiser.
Příkladem uvedeného trendu je podle Kaisera i rozhovor s francouzským intelektuálem Alainem de Benoistem. „Jako nepřítel globalizace říká věci, které nám připadají banální a normální, ale ve světě je za to skandalizován a dokonce je považován za duchovního otce alt-right, k čemuž on se nezná. Svobodomyslnost českého prostředí je vidět i na tom, že po rozhovoru s ním se mi ozvali z Knihovny Václava Havla, že by ho chtěli pozvat. To by na Západě asi nešlo,“ dodává Kaiser.
Jaká jsou během rozhovorů specifika Angličanů a jaká Němců? Jak si Daniel Kaiser vybírá osobnosti na rozhovor? A jak vypadá cesta od nápadu k hotovému rozhovoru? Poslechněte si celou epizodu.
