„Jsme si rovni, ale nejsme stejní,“ lakonicky odpověděl Jozef Záhumenský na moji banální otázku „čím se liší žena od muže“. To písmeno Z ve jméně Jozef není překlep, je to napsáno správně, protože prof. MUDr. Jozef Záhumenský, PhD. je původem Slovák a ti, jak známo, nemají Josefa, ale Jozefa.
Znám Jozefa dlouhá léta a mám rád jeho humor a upřímnost. Přestože je to robustní a hřmotný chlap, je odborníkem na něco tak křehkého a subtilního, jako je narození nového člověka. Ale možná právě v tomto spojení „křehký a porod“ se dopouštím velkého zjednodušení, protože muž nerodí, a tedy neví, jaké to je mít v břiše něco tak velkého, jiného, jako je nový člověk. „Je to zkušenost, kterou muž nikdy mít nemůže, protože opravdu rodit neumí,“ říká přednosta II. Gynekologicko-pôrodnické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Bratislava v Nemocnici Ružinov.
Muži si často porod představují jako Hurvínek válku a ti, kteří se ho zúčastní, brzy přestanou používat slovo „křehký“. Jožo Záhumenský mi v podcastu odpovídá na otázky, co je to vlastně porod, co se při něm děje, co cítí dítě a co matka, jak na sebe vzájemně působí různé hormony, zda je moderní medicína dokáže nahradit atd. „Fascinující je vědomí, že o porodu nerozhoduje matka, ale dítě. Placenta je vlastně jeho orgán, nikoliv ženy, to ona produkuje hormony, které pak ovlivňují několik měsíců její psychiku i fyzický stav. A teď si představte, že během chvíle po porodu o tohoto až kilového producenta hormonů žena přijde. Bude to trvat docela dlouho, než se hormonálně uklidní,“ vysvětluje Jozef Záhumenský, proč se po porodu u žen objevuje stav prudkého poklesu nálady, kterému se laicky říká „baby blues“.
Kolem těhotenství a porodu se pohybuje mnoho klišé a stereotypů, které Jožo Záhumenský svojí přímostí skvěle vysvětluje a narovnává poněkud deformovaný mužský pohled. „Je třeba dobré, když ženy jsou před porodem v naprostém klidu a harmonii a vychází se jim vstříc, ale pak jsou také ženy, které mají rády, když se za ně rozhoduje, když porod vede zkušená odbornice, která jim doslova přikazuje, co mají dělat a jak se mají chovat. Tyto matky se jim zcela odevzdají a funguje to,“ říká profesor Záhumenský, který mimo jiné doporučuje, aby byl muž při porodu, respektive aby byl poblíž, protože vědomí blízkosti otce velmi pomáhá.
„Zažil jsem případ, kdy byl při porodu otec matky. Měli spolu krásný vztah a vzájemně si důvěřovali. Bylo to až lidsky kouzelné,“ přidává Jozef Záhumenský zkušenost z praxe.
Moji naivní představu o tom, že úzkost a strach z porodní bolesti lze snadno eliminovat pomocí císařského řezu velmi pregnantně krotí: „Není to dobrý přístup. Klasický porod má svůj zásadní smysl a ovlivňuje dítě po fyzické a psychické stránce. Císařský řez je samozřejmě nutný, pokud jde o ohrožení života matky nebo dítěte, ale přirozený porod je nenahraditelný,“ vysvětluje profesor Záhumenský a v podcastu se dozvíte, jaké pochody přirozený porod nastartuje, proč se upevňuje tímto „nekřehkým a bolestivým“ postupem psychické pouto matky a dítěte, proč je pro imunitu dítěte extrémně důležité, aby se při narození dostalo do kontaktu s tělesnými tekutinami matky atd.
Povídání o porodu, o životě plodu a o různých fázích těhotenství je paradoxně přínosné zejména pro mužské posluchače, protože je to skutečně oblast lidského života, kterou každý muž na začátku svého životního příběhu absolvoval, ale na rozdíl od ženy ji nikdy nezažije v opačném směru. Ovšem nebavili jsme se pouze o porodu, ale také o tom, jaké to je chodit na stejnou školu jako Andrej Babiš, jak je tento politik vnímán ve slovenském lékařském prostředí, jak se profesoru Záhumenskému pracovalo v Praze, kde začíná a kdy končí péče porodníka a kdy začíná odpovědnost pediatra, proč Romové mají specifický přístup k dětem, jak přistupovat k lidem s jinou genderovou identitou a také co nahradí naší společnost, která postupně vymírá.
