Hlavním hrdinou nové epizody Maximu Pavla Vondráčka je oxid uhličitý, bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. „Určitě ještě tak třicet let“, odpovídá docent Karel Ciahotný na otázku, jak dlouho ještě bude CO2 považován za úhlavního nepřítele lidstva a organizací, jejíchž hlavní agendou je boj proti klimatické změně. „A pak ho pravděpodobně nahradí vodík,“ dodává vedoucí Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší VŠCHT v Praze.
Válka na Ukrajině vytlačila klimatickou krizi na moment z centra mediální pozornosti. Zároveň se ale ukázaly nečekané souvislosti mezi Green Dealem a energetickou soběstačností mnoha evropských zemí. „Největším paradoxem je, že Německo, země která byla tahounem Green Dealu, dnes pod tlakem událostí zprovozňuje elektrárny na fosilní paliva,“ komentuje Karel Ciahotný energetické kotrmelce, které dnes předvádějí vlády mnoha evropských zemí.
Upozorňuje tak na skutečnost, že kořeny Green Dealu je třeba hledat nikoliv ve světě vědy, ale především v politických rozhodnutích plynoucích z tlaku médií a voličů. „Dnes už máme například technologie, jakou je třeba CCS (Carbon Capture and Storage), které umožnují účinně zachytávat oxid uhličitý a ukládat jej do podzemních úložišť,“ říká Ciahotný a odkazuje například na zkušenosti z Norska, které již několik let tuto technologii úspěšně provozuje.
V podcastu se mimo jiné dozvíte:
- Jaká je situace se zachytáváním CO2 v Česku?
- Proč Německo kdysi opustilo tuto cestu a dnes se k ní vrací?
- V čem jsou zvýhodněné přímořské státy?
„Když to shrnu, na CCS jsme technicky připraveni, ale zatím chybí politická odvaha rozjet to ve velkém,“ tvrdí poněkud rozmrzele docent Ciahotný, který se kromě vlivu CO2 na životní prostředí věnuje i desítkám dalších témat.
Protože autor pořadu Pavel Vondráček vyrůstal v hornickém Sokolovsku a na vlastní kůži a plíce poznával působení palivového kombinátu ve Vřesové, jehož technologii docent Ciahotný dobře znal, probrali spolu i související témata: výroba svítiplynu z uhlí jako alternativa k zemnímu plynu, co si představit pod německým pojmem Böhmischer Wind, který vane přes hraniční hory do Saska a Bavorska, čím docent Ciahotný topí na chalupě, proč patří skandinávští výrobci kamen na tuhá paliva ke světové špičce, proč ve střední Evropě solární a větrné elektrárny v následujících desetiletích těžko nahradí ty uhelné nebo proč se nemůžeme zcela odříznout od používání zemního plynu.
