„Musel jsem jít studovat právo, i když jsem chtěl na historii. Když ale znáte velkou část známých historiků doslova ve spodním prádle, nedělalo by to dobrotu,“ říká prof. JUDr. Jan Kuklík v podcastu Maxim Pavla Vondráčka. Bývalý děkan pražské právnické fakulty, odborník na dějiny práva a specialista na anglosaské právo je totiž synem prof. Jana Kuklíka, vynikajícího historika a znalce období Protekorátu a Mnichovské krize. „Moji případní budoucí profesoři k nám chodili na návštěvy, jezdili jsme na společné dovolené a zažil jsem je i v neprofesorských situacích a případná zkouška u nich by byla netypická. Tak jsem šel na právo, ale tam jsem se okamžitě soustředil na dějiny práva,“ vysvětluje Jan Kuklík proč nešel formálně ve stopách svého otce Jana Kuklíka.
Protože při natáčení podcastu Maxim Pavla Vondráčka jsou často přítomni i teriéři Kašpar a Nessie, byla probrána i otázka právního postavení vlastnictví psa v dějinách a také v různých zemích – a tím se plynule přešlo k zásadnímu významu právního institutu tzv. Jedermannsrecht, u nás známého jako Volná přístupnost krajiny. Právo svobodně kráčet krajinou, volně vstupovat na louky a sklizená pole, procházet se lesy, sbírat plody a přespávat ve volné krajině je právě nejviditelnějším rozdílem mezi svobodou pohybu ve střední Evropě, Balkánu, Německu a Skandinávii a situací v Anglii, odkud mimo jiné pocházejí předci border teriéra Kašpara a Nessie, hrubosrsté fenky Jack Russell teriéra.
A stejně jako jsou teriéři univerzální psi, kteří zvládají mnoho podnětů najednou, tak i profesor Kuklík zvládá odpovídat na několik otázek zároveň, dokáže je rozvinout a podívat se na ně z různých úhlů. V jeho podání je svět práva zábavný a překvapivý, až se chce divit tvrzení redakčního kolegy Jana Paličky, že mnozí studenti práva občas nechápali, proč musí studovat dějiny svého oboru.
Prof. Jan Kuklík v podcastu odpovídá i na zdánlivě nejuristická témata typu „jaký vliv mělo dědické právo na fragmentární tvářnost české krajiny a proč se z tohoto důvodu vizuálně liší český a moravský venkov například od toho slovenského“ nebo jak by se tvářil na možnost odebírat majitelům psa z důvodu špatného zacházení – takový norský psí Barnevernet.
Profesor Kuklík je ale také odborník na období 19. století a první polovinu století 20., a tak se v podcastu vyjadřuje i ke kontroverzním tématům: byli čestí legionáři z právního hlediska vlastizrádci, chovala se právnička Milada Horáková protiprávně, když podpořila Lex Schwarzenberg, proč Britové nepopírají platnost Mnichovské dohody od jejího počátku, proč se První republika férově nehlásila k právnímu systému Rakouska-Uherska, když jej téměř kompletně převzala nebo jaké bylo právní postavení Čechů v okupovaných Sudetech, když jich většina nebyla po Mnichovu vyhnána?
Jan Kuklík je rozený rétor s příjemným hlasem, jehož myšlení je komplexní a tak občas příjemně myšlenkově větví a hledá překvapivé odpovědi například v otázce právního postavení českého sedláka v první polovině 19. století nebo proč porotní systém osvobodil českého novináře K. H. Borovského v jeho při s údajným rakouským absolutismem.
V podcastu se také dozvíte, nakolik byla pozemková reforma v prvorepublikovém Československu motivována národnostně, kde jsou historické kořeny současného občanského zákoníku, jak vnímal kauzu Dominika Feriho nebo proč je škoda, že se v Česku nepraktikuje britský způsob vzdělávání, kdy mají profesoři ke studentům mnohem blíž.
