Audioverze
Jedním z velkých problémů státu, politiků a úředníků je, že se snaží dělat příliš široký záběr agendy. Výsledkem je, že se mnoho věcí nedaří – a to včetně těch základních opatření, říká v rozhovoru pro InfoTalks oceňovaný český ekonom Filip Matějka. „Plně se to ukázalo během covidu: stát se toho snažil dělat strašně moc, ale ono to nešlo. Proto si myslím, že by toho měl dělat o něco méně, oříznout okrajovou agendu, ale ty zásadní věci by zase měl dělat pořádně.“
Mezi ony „zásadní věci“ Matějka počítá například realizaci důchodové reformy, o což se politická reprezentace snaží posledních dvacet let. Zatím marně.
„O důchodové reformě slýchám léta, neustále řešíme, zda se má zvednout věk odchodu do důchodu, nebo ne. Ale nikde není slyšet ta základní otázka: tedy že důchodová reforma je něco za něco,“ upozorňuje ekonom.
„Pokud zvýšíme věk odchodu do důchodu, znamená to, že bude méně důchodců a více pracujících. A díky tomu pak můžeme platit méně na daních. A o tom bychom se jako společnost měli bavit: zda preferujeme vyšší věk odchodu, nebo vyšší daně,“ popisuje Matějka. Podle ekonoma se však ve veřejném prostoru zahlcujeme nepodstatnými věcmi, místo abychom se jako společnost zaměřili na jádro problému.
Jak Filip Matějka popisuje teorii „racionální nepozornosti“ a jaké jsou její aplikace pro české prostředí? Jak by zefektivnil fungování státu? A co jako přední český vědec říká na kauzu odcházení ministryně pro vědu, vývoj a inovace Heleny Langšádlové? Pusťte si novou epizodu podcastu InfoTalks.
