Dobývání vesmíru, jak se tehdy výzkumným i vojenským projektům v kosmu říkalo, bylo nedílnou a nesmírně důležitou součástí studené války mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Kromě toho bylo i „kolbištěm“, na němž se odehrávaly propagandistické souboje obou supervelmocí.
V Reaganově éře (1981–1989) šlo primárně o program Hvězdných válek, jenž měl USA ochránit před raketovými útoky nepřátel a jenž ve finále významně přispěl k ekonomickému i politickému kolapsu.
Tak trochu ve stínu těchto „světodějných událostí“ zůstalo, že v letech 1983 a 1984, tj. v prvním období Reaganovy vlády, vyslaly USA do vesmíru poprvé ženu – Sally Kristen Rideovou. A právě její životní příběh si dnes odvyprávíme.
Americké raketoplány
Projekt STS-7 byl sedmou misí amerických raketoplánů, jejichž začátky spadají do doby vlády prezidenta Richarda Milhouse Nixona (v Bílém době v letech 1969–1974).
Právě Nixon v lednu 1972 oznámil, že Spojené státy začnou vyvíjet tzv. raketoplán (Space Shuttle; oficiálně Space Transportation System), tj. prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země.
V dubnu 1973 jeho vývoj začal a po třech letech, v roce 1976, kdy již ve Washingtonu vládl Nixonův nástupce Gerald Rudolph Ford (1974–1977), byl na světě první letuschopný stroj nazvaný po vzrušených diskusích Enterprise.
První let do vesmíru s dvoučlennou posádkou se nicméně uskutečnil „až“ 12. – 14. dubna 1981, tj. za vlády prezidenta Ronalda Reagana. Konkrétně se jednalo o raketoplán Columbia, který obletěl šestatřicetkrát Zemi a úspěšně se na ni vrátil.
Druhý stroj Challenger, jenž poprvé odstartoval 4. dubna 1983, takové štěstí neměl; po několika úspěšných misích totiž došlo 28. ledna 1986 při startu k havárii, během které zahynula celá sedmičlenná posádka.
Zatímco misím raketoplánů Discovery (poprvé v srpnu 1984) a Atlantis (první let v říjnu 1985) a Endeavour (první let v květnu 1992), jenž nahradil zničený Challenger, se vážné problémy vyhnuly, 1. února 2003 došlo k nové tragédii. Obětí nehody raketoplánu Columbia během sestupu atmosférou se znovu stalo všech sedm členů posádky (včetně prvního izraelského kosmonauta, bojového pilota izraelského letectva Ilana Ramona) a nad raketoplány se pomalu začalo smrákat.
K poslednímu letu došlo 8. července 2011 a následně, v červenci téhož roku byl program formálně ukončen.
