KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Dobyli hranice vesmíru a otevřeli bránu pro vesmírnou turistiku. Takovými titulky doprovodila některá světová média úspěch miliardářů Richarda Bransona a Jeffa Bezose, jejichž soukromé společnosti dokázaly dopravit lidskou posádku k hranicím kosmu. Jenže se zapomíná na jednu věc. Snad žádná jiná událost dosud neodhalila míru „klimatického pokrytectví“ tak jako oslava splnění snu o vesmírné turistice. Jestli to totiž myslíme s bojem proti změnám klimatu vážně, měli by Branson s Bezosem na komerční lety do vesmíru rychle zapomenout.
Sen o tom, že lidé budou jednou běžně létat na vyhlídkové lety do kosmu, je starý minimálně 100 let. Stal se součástí literatury, filmového průmyslu, bylo vlastně jen otázkou času, kdy se stane také realitou. A snílci se nakonec přece dočkali. Nejprve se na hranice vesmíru dostal minulý týden v raketoplánu své společnosti Virgin Galactic americký miliardář Richard Branson, včera pak raketa společnosti Blue Origin vynesla do kosmické sféry i modul s posádkou dalšího miliardáře Jeffa Bezose.
Oba přitom předpokládají, že jejich úspěch se stane počátkem nové éry v takzvané vesmírné turistice. Bransonova firma už začala prodávat letenky „do vesmíru“ za stovky tisíc dolarů, miliardář navíc vypsal celosvětovou loterii, jejíž vítěz uvidí Zemi shora jen za cenu loterijního kupónu. Také Jeff Bezos má přitom s rozjezdem vesmírné turistiky dalekosáhlé plány. I jeho firma hodlá movitým zájemcům nabídnout zážitek, dostupný jen malému okruhu astronautů ze státních kosmických programů.
Jenže je tu problém. Oba miliardáři takzvaně dobyli hranice vesmíru jen týden poté, co Evropská komise představila nový klimatický balíček, počítající například s tím, že do patnácti let bude prakticky vyloučen prodej nových aut se spalovacími motory. Povolena budou pouze elektroauta.
Ve stejné době si končící německá kancléřka Angela Merkelová notuje při své návštěvě USA s novým americkým prezidentem Joem Bidenem v otázce co nejrychlejšího přijetí radikálních opatření na ochranu klimatu. Pokud lidstvo konečně výrazně neomezí nadprodukci emisí skleníkových plynů, zejména CO2, hrozí údajně Zemi katastrofa. Důkazem možných katastrofálních dopadů klimatické změny mají být i současné přírodní pohromy, větrné smrště a záplavy ve střední Evropě.
Někteří evropští politici a ekologové v této souvislosti volají nejen po odstavení uhelných elektráren a konci aut na benzin či naftu, ale také po omezení leteckého provozu, který je opět významným zdrojem emisí skleníkových plynů. A proto se mimo jiné uvažuje (a někdy už i zavádí) o vysokém zdanění letů na kratší vzdálenosti. Proč by měl někdo létat s vysokými emisními náklady z Prahy do Paříže, když může jet vlakem?
