KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Andrej Babiš dlouhodobě čelí kritice za svůj střet zájmů. A oprávněně. Trochu se ale zapomíná na jeden důsledek jeho kauz: Pokud bychom chtěli skutečně zcela vyloučit u libovolného politika jakýkoliv střet zájmů, mohli by do politiky vstupovat pouze nemajetní lidé. Bohatším by byl vstup do vrcholných politických funkcí zcela zakázán.
Andrej Babiš je kvůli střetu zájmů dlouhodobě ve sporu s orgány Evropské unie. Podle dubnové auditní zprávy Evropské komise ovládá holding Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. A firma proto nemá nárok na evropské dotace. Naposledy před týdnem odsoudili Babišův střet zájmů i poslanci Evropského parlamentu. Premiér nesouhlasí a hájí se tím, že převedením holdingu Agrofert do svěřenských fondů zcela vyhověl všem platným českým zákonům.
Jenže vše má ještě jinou rovinu, která se dokonce týká samotného faktického stavu věcí. Z tohoto pohledu Babiš byl a bude ve střetu zájmů vždycky. Je totiž naprosto iluzorní, aby se dokázal po dobu svého funkčního období zcela odstřihnout a izolovat od dění v tak velké a významné firmě, jakou je Agrofert. Vůbec to přitom nemusí nutně znamenat (ale také může), že by premiér přímo svým politickým rozhodováním přihrával Agrofertu zakázky nebo peníze. Vždy ale bude v podezření, že by „ovlivňovat mohl“.
Není totiž možné zajistit, aby premiér země (byť jen s využitím zcela veřejných zdrojů) nevěděl, co se děje v Agrofertu a Agrofert zase netušil, co se chystá v politice. Veškeré převádění do svěřenských fondů nebo jiných forem „dočasné správy“ je u tak mamutí firmy pouze právnickou hrou, která má vytvořit zvláštní konstrukt. Ten by se dal shrnout větou, že možný střet zájmů sice tímto způsobem fakticky nezmizel a ani zmizet nemohl, ale „právně je to naprosto v pořádku“.
Úplně stejně by ale Babiš z faktického hlediska dopadl, pokud by čistě teoreticky české zákony umožňovaly převod majetku do „slepého svěřenského fondu“, do kterého svůj majetek před nástupem do funkce převedla bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Právě příklad Mayové uvádějí někteří právníci Evropské komise jako možné doporučení pro Babiše. Správce slepého svěřenského fondu je totiž údajně (v ideálním případě) na „jeho zakladateli naprosto nezávislý, má úplnou volnost v tom, jak bude s majetkem v něm nakládat, a zároveň zakladatele o svém počínání nijak neinformuje. Zakladatel tak nemá jakoukoliv možnost správce ani majetek ve fondu kontrolovat.“
