KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | V úterý se konala u premiéra schůzka s průmyslníky. Jednalo se cenách energií, které zdraží všem. Zatímco u domácností má jít „jen“ o desítky procent, u firem to může být až o řád více. Jako jediné řešení se nakonec jeví dotace, které ministr financí přislíbil nějak příští rok „najít“ v rozpočtu. Neřeší ale vláda elektřinu až na poslední chvíli? Proč lidem neřekla dřív, že nezlevní, ale naopak zdraží? A hlavně jak jim to teď všechno vysvětlí?
Řekněme si rovnou, kdo (či spíše co) je hlavním viníkem zdražování. Je to bezesporu Zelený úděl. Když vám říkají, že elektřina už nikdy levná nebude, tohle je ten pravý důvod. Bohužel, nikdo nemá odvahu to přiznat. Politici, velká část médií a samozřejmě už vůbec ne klimatičtí aktivisté. Loni se jim ještě podařilo hodit všechno na Vladimira Putina a jeho agresivní válku. Jenomže i když kremelský vládce může za hodně zla, za hloupou energetickou politiku Evropské unie výjimečně nikoli.
Pokud někdo tvrdí, že drahá elektřina je daní za bezpečnost, lže. Jistě, museli jsme se zbavit závislosti na Rusku, ale loňská válka a vydírání plynem rozvířily jen jednu „vlnku“, krátkodobý výkyv, časově omezenou nepříjemnost. Dlouhodobě ale za zvyšováním cen energií stojí nesmyslný systém emisních povolenek, nedostatek zdrojů zaviněný zbrklým vypínáním uhelných (a v Německu i jaderných) elektráren a v našem případě má negativní vliv i Evropská energetická burza v Lipsku, přes níž se prodává elektřina.
Smutným paradoxem je, že zatím pořád vyrábíme dost elektřiny, která pokrývá naše potřeby, a to za několikanásobně nižší ceny, než stojí na finálních účtech spotřebitelů. Samozřejmě, že tohle lidé vidí a vědí. Těžko se tak vysvětluje, proč jim platby za energie ruinují domácí rozpočty. A když se jim dokola říká, že „tak to musí být“, případně „může za to Putin“, přinejmenším tuší, že to není pravda. A tohle do nebe volající pokrytectví ničí jejich důvěru ve vládu, ve stát, případně i v naše členství v Evropské unii.
Jak z toho ven? Prvním krokem je říci lidem pravdu. Silová elektřina, tedy samotná komodita, nyní zlevňuje, a to dokonce i na mizerně fungujícím a přeregulovaném evropském trhu. Když se podíváme, proč se tedy zdražuje, jsou za tím tři položky. Za prvé příspěvek na obnovitelné zdroje energie, který kabinet opět vrací na bedra domácností a firem. Za druhé distribuce a za třetí systémové služby – za což obojí také mohou slunce a vítr, jež zvyšují ztráty v síti a je třeba mít kvůli nim robustnější rozvodnou soustavu.
Podle Energetického regulačního úřadu si občané kvůli tomu všemu připlatí kolem patnácti set korun za megawatthodinu, tedy korunu padesát za kilowatthodinu. Celkem se tak tato „regulovaná složka“ zvedne na cca tři koruny, zatímco za silovou elektřinu zaplatí příští rok domácnosti v průměru výrazně méně než pět korun, což je oproti letošku zlevnění o desítky haléřů. Pro porovnání, o jaké řády jde – české jaderné a uhelné elektrárny vyrábějí kilowatthodinu za jednu korunu či méně.
