KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Novým britským premiérem se stal bývalý ministr financí Rishi Sunak. Neklidné Spojené království vstupuje do nové etapy po 45denní vládě Liz Trussové, která minulý týden rezignovala po sérii chyb a neúspěchů. Kdo Sunak je a co ho čeká?
Sunak se o post v čele Konzervativní strany a vlády ucházel už po pádu Borise Johnsona v červenci letošního roku. Tehdy sice získal největší podporu od konzervativních poslanců, v celostranickém hlasování ho ale porazila právě Trussová, tehdejší ministryně zahraničí. Pomohlo jí mimo jiné, že zůstala Johnsonovi do poslední chvíle věrná, zatímco na Sunakovi ulpěl cejch „zrádce“ – právě jeho demise totiž vedla k Johnsonově pádu. Nyní je všechno jinak: Trussová rezignovala, Boris Johnson se rozhodl nekandidovat a bývalá ministryně obrany Penny Mordauntová nezískala dostatečnou podporu.
Rishi Sunak (* 1980) se tak ocitl, řečeno s Benjaminem Disraelim, lordem Beaconsfieldem, jedním z největších toryů v dějinách, „na vrcholu kluzkého stožáru“. A to v nejsložitější možné době.
Velká Británie na tom není vůbec dobře. Kromě toho, že čelí důsledkům brexitu, covidové pandemie a vysokých cen energií, jež trápí velkou část průmyslu a společnosti jako celku (o zapojení do války proti Rusku nemluvě), čelí bezprecedentní nedůvěře v politické elity, zejména ve vládnoucí Konzervativní stranu, ve schopnost jejích lídrů spravovat zemi ku prospěchu občanů. Dokonce ani na přelomu devadesátých let minulého století a nultých let 21. století si toryové u veřejnosti nestáli tak zle.
Před Sunakem tedy stojí obří úkol. Nejenže musí zatočit s vysokou inflací, pokusit se nastartovat ekonomiku směřující do recese a pomoci lidem, kteří mají obavy z vysokých cen energií, ale navíc musí sjednotit Konzervativní stranu, rozhádanou po pádech dvou premiérů a paralyzovanou stranickými frakcemi a takřka permanentním hlasováním o nových šéfech. Pokud se mu to nepodaří, čeká ho brzy osud Liz Trussové.
S rozpolceným a nejednotným poslaneckým klubem v Dolní sněmovně se navzdory pohodlné většině (toryové mají 356 křesel ze 650) efektivně vládnout nedá. Sunak to velice dobře ví, stejně jako to, že má před sebou dost možná Mission Impossible. Přesto si o post šéfa strany (a tedy i premiéra) řekl. Disponuje mimořádným sebevědomím a egem, jež je podle jeho kolegyň a kolegů z Wesminsteru a z Whitehallu srovnatelné s Johnsonovým, a to je co říct. Mimochodem, ve Westminsterském paláci, kde sídlí Dolní sněmovna, nikoho s malou sebedůvěrou v sebe sama nenajdete…
