KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | V Kremlu už nevědí kudy kam. Dalším dokladem zoufalství je nové vysvětlení údajného smyslu „speciální operace“, s nímž přišel ministr zahraničí Lavrov. Cílem je prý skoncovat s bezohlednou expanzí a směřováním k úplné globální dominanci Spojených států a dalších západních zemí. Je to ironie – ruská agrese fakticky dosahuje pravého opaku. Jejím důsledkem je výrazné posílení Západu.
Co vždy Rusko považovalo za důkaz „agresivní politiky USA“? Přibližování vojáků NATO ke svému území. A co se stane v reakci na přepadení Ukrajiny? Finsko s Švédsko pod dojmem strachu z invaze končí s neutralitou a chtějí možná už v létě vstoupit do aliance. Posiluje se přítomnost spojenců v celém východním křídle, nakupuje se hromada nových zbraní, zvyšují se vojenské rozpočty. Němci chtějí protiraketový deštník. Nejen Poláci, ale i Češi diskutují, či rovnou uvažují o americké vojenské základně. „Cizích“ armád už se nebojí ani Slováci.
Brzy v NATO nebude země, která by neplnila závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Česko, které dlouho patřilo k černým pasažérům, hodlá tento cíl splnit již v roce 2025. Ale už letos utratí za zbraně patnáct miliard korun „nad plán“. O umístění amerických vojáků vláda dosud nejednala ani na své schůzi, ani s Američany, a třeba vicepremiér Ivan Bartoš za Piráty se k věci staví vlažně s tím, že nic takového „není v programovém prohlášení“. Ale ODS a KDU-ČSL jsou obecně pro a obrovský posun je už v tom, že se vůbec tohle téma dostává na stůl – ministry obrany Jana Černochová ho chce „otevřít“ při své nadcházející schůzce s americkým protějškem.
Kolik energie věnoval Vladimir Putin tomu, aby zabránil stavbě amerického radaru v Brdech… Vyhrožoval, platil si českou pátou kolonu, vyráběl dezinformace a už tehdy rozpoutal hybridní válku. Nakonec uspěl jen díky tomu, že Barack Obama projekt zrušil. Nyní si moskevský diktátor možná vykoleduje, že místo jednoho zařízení s „obsluhou“ u nás dost možná bude početná vojenská síla s těžkými zbraněmi. V každém případě na celém Západě masivně roste vůle k obraně.
Paradoxní na Lavrovově záhadném výroku je, že až do invaze na Ukrajinu vliv USA a západních zemí v mezinárodní politice zcela viditelně upadal. Vůči Putinovi se razila politika appeasementu, američtí a evropští politici se snažili Rusko „nedráždit, neurážet, neponižovat“ a nijak nekorigovali a neumírňovali jeho čím dál expanzivnější a nepřátelštější chování. Dokonce i když spojenci věděli nejméně čtyři měsíce dopředu, že se chystá vpád na Ukrajinu, NATO posílilo své východní křídlo jen symbolicky, pár tisíci vojáky.
