Tak jsme se konečně dočkali. Právě v tomto týdnu se konala kvůli covidu-19 několikrát odložená premiéra již pětadvacáté bondovky s názvem „Není čas zemřít“ (No Time to Die), jejímž režisérem je Cary Joji Fukunaga (*1977) a v níž hraje agenta 007 naposledy Daniel Craig (*1968). Poprask, který se kolem premiéry v Londýně strhnul, odpovídal tomu, o jak významnou filmovou i společenskou událost se jednalo: kromě královny Alžběty II. se jí ve slavnostně vyzdobené Royal Albert Hall účastnili všichni důležití členové britské královské rodiny, o dalších celebritách nemluvě. Aby také ne, James Bond je dnes už totiž nedílnou součástí britské národní identity.
Když Ian Fleming (1908–1964), bývalý novinář, bankovní úředník a příslušník tajné služby britského námořnictva, konkrétně osobní pobočník jejího šéfa Johna Godfreye, začal psát v roce 1952 první špionážní příběh s agentem 007 s názvem „Casino Royale“ (Casino Royale; 1953), ani v náznaku netušil, že přivádí na svět jednoho z nejikoničtějších literárních a filmových hrdinů celého 20. a 21. století a zároveň vytváří jeden z nejlépe vydělávajících „produktů“ světa showbyznysu vůbec.
Fleming sám si přitom o svém psaní nedělal velké iluze, jeho „zaručený“ recept na čtivý příběh pro řadové čtenáře byl víc než jednoduchý: „Musíš tam mít tři G,“ říkal svému příteli, který s ním dělal rozhovor – „Girl, Gun a Gangster (dívku, přirozeně krásnou, zbraň a gangstera či gaunera), a pak už to jenom musíš umět dobře napsat…“ A to ovšem Ian Fleming uměl jako málokdo. Série jeho čtrnácti „bondovek“ (dvanácti románů a dvou sbírek povídek) patřila k bestsellerům již ve své době a skvěle se prodává i nyní, stejně jako knížky autorů, kteří na jeho „bondiády“ navazovali, včetně tak velkých spisovatelů, jako byl třeba Kingsley Amis (1922–1995), jehož výtečná a pohříchu „flemingovská“ Bond-Story „Plukovník Sun“ (Colonel Sun: A James Bond Adventure; 1968) vyšla i česky.
Skutečný zlom nicméně přišel až poté, co Bond vtrhl na plátna kin, třebaže tomu zpočátku mnoho nenasvědčovalo. Jedna z prvních recenzí velkofilmu s dvounulovým agentem s povolením zabíjet, snímku „Doktor No“ (Dr. No; 1962) režiséra Terence Younga, měla titulek „Doktor No? Proboha, jen to ne…“ (Dr. No? Oh, No, No, No…); „Nuda, nuda, nuda…“, stálo v recenzi doslova a k tomu řada dalších odsudků. Diváci si to ale nemysleli, film měl od počátku skvělou návštěvnost a první James Bond, skotský herec Sean Connery (1930–2020), se stal živoucí legendou, jednou z nejzářivějších hvězd v dějinách kinematografie vůbec. Právě on definoval na dlouhou dobu nedostižný bondovský „ideál“, k němuž se nepřiblížil žádný z jeho nástupců – ani Roger Moore, který hrál Bonda nejčastěji, hned v sedmi filmech, ani George Lazenby, ani Timothy Dalton; teprve Pierce Brosnan oslovil mladou generaci a nejen ji způsobem, který znamenal přímou výzvu Connerymu a jeho „kultu“.
Zatímco Conneryho Bond byl nejen mimořádně okouzlující, ale také hodně drsný chlápek, na dnešní poměry též hodně machistický, sexistický až násilnický (však si ho vzal proto do úst i režisér Fukunaga, nejspíš ve snaze zavděčit se alespoň trochu progresivistické části Hollywoodu, když už natočil „něco tak odporně sexistického“, jako je „bondovka“ an sich), Mooreův agent 007 překypoval pro změnu vtipem a ironií, takže tak trochu parodoval sám sebe; George Lazenby, který hrál Bonda pouze jednou, byl pro jedny zcela zavrženíhodný, pro druhé ale div ne dokonalý hrdina, ztělesňující více než kdo jiný podmanivou, ztřeštěnou a poněkud psychedelickou atmosféru Swinging Sixties. A Timothy Dalton, je mi líto, že to píšu, protože ho má ráda moje žena, která se s ním setkala během natáčení jeho jiného filmu na Sychrově, maličko bezbarvý, nejspíš nejméně známý ze všech a také, opět asi nejvíc ze všech, „vyčpělý“ a „vyšlý z módy“.
Teprve Pierce Brosnan byl, jak už jsem řekl, nejen nesmírně elegantní, gentlemanský, zkrátka moderní, ale přitom dostatečně „tvrdý“ či „ostrý“, opravdový Bond nového tisíciletí, jehož „Zlaté oko“ (Golden Eye; 1995) vlilo unavené sérii do žil okysličenou krev. A pak už přišel, v roce 2006, Daniel Craig a nový začátek se vším všudy.
