Francie je v Česku na rozdíl od Německa mnohými považována za vzor země s moudrou energetickou politikou, založenou nikoliv na nestálých obnovitelných zdrojích, ale na jádru. Jak ale francouzský příklad ukazuje, i jaderná energetika se může ze spolehlivého pilíře snadno stát noční můrou. Důkazem budiž obavy z toho, co se v Evropě stane, až Francouzi v zimě hromadně zapnou elektrická topení. Pokud v tu chvíli nenajdou dostatek energie ve svých jaderných elektrárnách, může z toho Evropu bolet hlava.
I když to totiž zní překvapivě, z Francie – civilní jaderné velmoci číslo jedna a jednoho z největších světových vývozců čisté jaderné energie – se v poslední době stal významný dovozce. Z celkem 56 jaderných elektráren v zemi, schopných pokrýt až 70 % domácí spotřeby, je totiž v provozu jen zhruba polovina. Zbytek je v plánované odstávce nebo se nečekaně opravuje.
Už několik měsíců za sebou tak Francie dováží energii ze zahraničí, a to zejména z Německa, které se rozhodlo, že své tři zbývající jaderné elektrárny odstaví do konce roku. Přebytek určený pro export pochází zejména z produkce německých větrných parků.
Sousední Francie se ale kvůli odstaveným reaktorům a částečně i kvůli vládní politice dostala do situace, která se mnoha Němcům vůbec nelíbí. Francouzská vláda s platností minimálně do konce roku zastropovala ceny elektřiny pro domácnosti, čím podle kritiků dala signál k tomu, že francouzští spotřebitelé nejsou nuceni s energií šetřit.
„Francouzská energetická společnost EdF tak musí nakupovat hodně elektřiny v zahraničí za rekordní ceny a kvůli cenovému stropu zároveň nesmí přenášet náklady na zákazníky,“ uvádí web německé zpravodajské televize ntv.
Velký objem francouzského dovozu, spojený s cenovým stropem, však vede především k navyšování cen elektřiny obecně. Protože je Francie významný spotřebitel a dovozce, má současný „francouzský hlad“ po importované elektřině vliv na ceny i v Německu. A vzhledem k propojení energetického trhu nakonec i v Česku.
