KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Víkendové ukončení provozu posledních německých jaderných elektráren vyvolalo v Česku vlnu kritických a ironických komentářů, které mě vedou k otázce: Jsou Němci opravdu tak „hloupí a neprozíraví“, že se na rozdíl od nás, prozíravých Čechů, dobrovolně vzdávají tak důležitého zdroje, jakým je jádro? Při bližším pohledu se německé rozhodnutí ukazuje v trochu jiném světle…
Ano, Němci možná udělali chybu. Ovšem my Češi jsem ti poslední, kdo by se jim za to měl smát. Stejně směšná může být naše dlouhodobá „láska k jádru“, která ale za celé ty roky nemá žádné faktické naplnění. Klidně se může stát, že nás, projaderné Čechy, budou jednou zachraňovat německé větrníky.
Co takzvanému „atomaustiegu“ v Německu předcházelo? Nebyl to žádný náhlý, okolnostmi vynucený krok. Víkendové odstavení posledních jaderných bloků bylo vyvrcholením předem dohodnutého procesu, který nabral konkrétní podobu krátce po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011.
Tehdy se německá vláda za společenského konsensu a s více než devadesátiprocentní podporou veřejnosti definitivně rozhodla postupně odstavit všechny jaderné bloky v zemi a nahradit je jinými, zejména obnovitelnými zdroji.
Ať už si o tomto rozhodnutí myslíte cokoliv, jedna věc se nedá Němcům upřít: I když to mnozí nečekali, Němci jen dokončili to, na čem se jako společnost dohodli. A nic na tom nemění ani fakt, že v mezidobí se nálada politiků i veřejnosti vůči jádru změnila. Už tenhle samotný fakt, tedy dodržení nějaké dohody či naplnění před lety stanoveného cíle, stojí v dnešním světě za zaznamenání.
Druhá věc jsou faktické dopady tohoto rozhodnutí. V Česku kdekdo křičí, jak jsou Němci hloupí, když se předčasně zbavili jádra jako bezemisního zdroje. protože kapacita obnovitelných zdrojů dnes ani zdaleka nestačí a budou muset pálit o to víc uhlí. Ano, to je pravda. Ovšem zase ne tak jednoduchá.
Když Německo dotuje Francii
Němci se nezbavili úplně bezproblémového zdroje, jak se v Česku často tvrdí. Německo z velké části odstavilo staré jaderné elektrárny, které sice mohly sloužit ještě o pár let déle, ale rozhodně ne bez jakýchkoliv problémů.
Důkazem budiž situace v jaderné velmoci Francii, kterou od energetického kolapsu loni na podzim a v zimě zachraňoval import elektřiny z větrníky osázeného Německa.
