Německý prezident, kancléř, ministr hospodářství i ministryně zahraničí. Ti všichni během listopadu navštívili nebo teprve navštíví některou ze zemí jihovýchodní Asie. I německá média píší o vládní „asijské tour“, která nemá v historii Německa obdoby. Pozorovatelé německé politiky se shodují v jednom: Německo si v Asii hledá svou vlastní cestu, jak se vyhnout závislosti na Rusku a částečně i na Číně. A tou cestou má být právě spojenectví s Vietnamem a dalšími zeměmi jihovýchodní Asie.
Tento týden německý kancléř Olaf Scholz navštívil Peking, zdržel se ale jen několik hodin, bez přespání. A i když krátkou délku této návštěvy zdůvodňují obě strany časovou zaneprázdněností státníků a proticovidovými opatřeními v Číně, Scholzova „blesková“ návštěva Pekingu může mít i nechtěný symbolický význam.
Z nadcházejícího cestovního programu německé vlády se totiž zdá, jakoby německý kabinet dával světu najevo jednoduché sdělení. Ano, naše obchodování s Čínou je i nadále důležité, zvlášť v době blokády Ruska. Ale už ho bylo dost. Je čas podívat se také jinam. A to i bez koordinace s EU.
Cestovní program německého kabinetu a vrcholných německých politiků totiž jen s malou mírou nadsázky připomíná snahu vytvořit nový pakt Německo-jihovýchodní Asie. Posuďte sami: tento týden v úterý se vydal na cestu německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který nejprve přistál v japonském Tokiu, odkud bude pokračovat do Kjóta a pak ho čeká přelet do jihokorejské metropole Soulu.
Kancléř Scholz navštívil Peking, po krátkém „oddechu“ na domácí půdě ho ale čeká další asijská cesta, tentokrát do Vietnamu. Další Scholzovou zastávkou pak bude Singapur, kde se kancléř zúčastní asijsko-pacifické konference, na níž se setká i s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem. Ten přiletí do Singapuru i s početnou podnikatelkou delegací. A její vyjednávací pozice by měla být podpořena právě i účastí kancléře.
