Pro jedny je symbolem nutné změny, pro jiné totálního chaosu a rozvratu. Americký prezident Donald Trump staví na hlavu zažité pořádky a prakticky není den, kdy by nevyvolával nějakým svým krokem nadměrný rozruch. Kontroverze, skandály a vyšetřování přitom obyčejně zastiňují faktický obsah jeho politiky, která má logicky globální dopad a týká se tedy i Česka. Trump na konci ledna vstoupil do druhé poloviny svého mandátu a ve čtvrtek přijme v Bílém domě premiéra Andreje Babiše. Při té příležitosti zveřejňujeme text historika Martina Kováře, který shrnuje Trumpovu cestu k moci, její příčiny a východiska pro příští roky.
Když kontroverzní miliardář v červnu 2015 svůj záměr kandidovat oficiálně ohlásil, vzbudilo to spíše zájem sběratelů politických kuriozit než seriózních zájemců o politiku. Favority voleb z Republikánské strany v čele s bývalým floridským guvernérem Jebem Bushem to nechalo – stejně jako takřka jistou kandidátku demokratů Hillary Clintonovou – naprosto v klidu.
Politika je ovšem nevyzpytatelná a republikánské primárky to jasně ukázaly. Politicky i genderově nekorektní, prostořeký až hulvátský Trump sice působil proti Jebu Bushovi, Tedu Cruzovi, Marku Rubiovi a dalším poněkud neobratně neřkuli přímo neotesaně, jeho způsob „pojmenovávat věci přímo a otevřeně“ ale vyvolával u republikánských voličů od počátku sympatie. Proto také své stranické soupeře navzdory silné nepřízni vedení strany i většiny médií v primárkách celkem jasně porazil a mohl se zájmem sledovat, jak Clintonovou nečekaně vyčerpává boj s vermontským levicovým senátorem Berniem Sandersem.
