K ŽIVOTNÍM VÝROČÍM FRANTIŠKA VLÁČILA A MILOŠE FORMANA | Připomínáme si životní výročí dvou velkých filmových režisérů, dost možná vůbec největších, jací se v naší zemi narodili: 19. února 1924 přišel na svět František Vláčil, osm let nato, 18. února 1932, Miloš Forman. Třebaže oba patří k jedné generaci, nemohly být jejich kariéry, cesta ke slávě a vlastně i jejich filmy odlišnější.
Zatímco o Františku Vláčilovi (1924–1999), jenž je napříč generacemi celkem konsenzuálně pokládán za režiséra „nejlepšího českého, respektive československého filmu všech dob“ – Markety Lazarové z roku 1967, lze říci, že byl ryze českým filmařem, Miloš Forman (vlastním jménem Jan Tomáš Forman; 1932–2018) byl bez jakéhokoli přehánění režisérem světovým a jediným, který udělal opravdu velkou kariéru v „nejostřejším“ filmovém prostředí na světě, v americkém Hollywoodu, což mu dává zaslouženě „punc nesmrtelnosti“.
Zajímavé je, že ani jeden z budoucích režisérů nepocházel z Prahy, že ani jeden z nich nevyrůstal v inspirativním uměleckém prostředí. Vláčil se narodil v Českém Těšíně, Forman v Čáslavi a oba se dostali k filmu až po četných peripetiích. V případě Vláčila tomu předcházela krátká studia na pražské UMPRUM a na Masarykově univerzitě v Brně, práce v brněnském studiu kresleného a loutkového filmu a u Československého armádního filmu, u Formana dětství a mládí ovlivněné úmrtím rodičů v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau za druhé světové války, pobyt na internátní Středočeské koleji krále Jiřího v Poděbradech (společně s Václavem Havlem a bratry Mašínovými) a – teprve následně – studium na v té době stále slavnější FAMU.
