KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Německo začíná řešit v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám vážný problém, který se zřejmě brzy bude týkat i mnoha dalších zemí. Aby splnilo své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů, bude muset zmírnit, nebo zcela zrušit některé zákony na ochranu přírody a životního prostředí.
Tento zdánlivý paradox je přitom zcela logickým pokračováním takzvané německé energetické změny (energiewende). Jestliže má Německo na základě vládního plánu zvýšit do roku 2030 podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 40 na 65 %, musí do té doby „zastavět“ větrníky zhruba 2,1 % dosud volné krajiny v zemi. A to není možné bez toho, aniž by se tato výstavba dotkla chráněných území i blízkého okolí lidských sídel.
Podle oficiální zprávy Spolkového úřadu pro ochranu přírody, kterou cituje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), stojí už dnes zhruba čtvrtina takzvaných větrníků na územích s nějakým stupněm přírodní ochrany. Nejde přitom jen o větrníky, ale i to, že v souvislosti s jejich další výstavbou musí být nutně rozšířena i elektrická přenosová soustava. A opět stejný problém. Podle ekologického sdružení Nabu, které podporuje žaloby proti větrníkům, už dnes vedení velmi vysokého nebo vysokého napětí celkem 1400krát zasahuje do takzvaných ptačích oblastí. A má tak na svědomí životy údajně až statisíců ptáků, kvůli kterým stát tato území vyhlásil za chráněná. Každý další „větrník“ či „drát ve vzduchu“ navíc problém zhoršuje.
