KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Otázka očkování dětí proti covidu je ožehavé téma nejen v České republice, ale i v jiných zemích. Pokud se, jak tvrdí odborníci, bez vakcinace mladších věkových skupin při řešení pandemie neobejdeme, měli by jít politici příkladem. A jestli se své děti očkovat bojí, nebo jim to nepřijde nezbytně nutné, měli by to na rovinu přiznat.
K očkování dětí oficiálně vyzvala i Česká vakcinologická společnost společně s Českou pediatrickou společností a dalšími odbornými společnostmi. Ve společném prohlášení odborníci mimo jiné uvedli, že vakcinace nejmladších věkových skupin může „umožnit normální fungování společnosti včetně bezpečného otevření škol a dalších dětských kolektivních aktivit.“ A proto by se s ní nemělo váhat.
Navíc se v prohlášení upozorňuje na to, že riziko vážného onemocnění dětí po nákaze novým koronavirem je sice mnohonásobně menší než u starších ročníků, rozhodně ale není zanedbatelné. V Česku bylo hospitalizováno dosud více než 1000 dětských pacientů s nemocí covid-19, šest jich zemřelo.
Odborné společnosti každopádně docházejí k závěru, že rizika vedlejších účinků po očkování proti covidu-19 u dětí jsou nesrovnatelně menší než jeho přínosy. A to jak pro samotné děti, tak celou společnost. A z toho důvodu očkování jednoznačně doporučují. Vakcíny už jsou schválené a registrované pro děti od 12 let, postupně se dá ale očekávat schválení i pro ty mladší.
Jenže jedna věc jsou odborná doporučení a druhá rozhodnutí rodiče, který stojí před volbou, zda má nechat „píchnout injekci“ dítěti s představou, že potomek není případnou nemocí bezprostředně ohrožený. A jeho očkování tak má (taková je obecná představa) spíše pomoci těm starším než jemu samotnému. Je minimálně lidsky pochopitelné, že řada rodičů s rozhodnutím váhá, nebo vakcinaci svých dětí (prozatím) odmítá.
