KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Elektrokoloběžky a další samohybná „hýbátka“, která mají lidem zrychlit a usnadnit cestování po městě, jsou pro lidské zdraví podobně škodlivá jako kouření tabáku. Pak se ale tedy nabízí otázka, proč pro ně neplatí stejná daňová zátěž jako pro tabák nebo jiné „škodliviny“.
Jedna věc je totiž jistá. Lékaři na celém světě mají někdy různé názory, včetně třeba názoru na prevenci proti covidu-19, v zásadě se ale všichni shodnou na dvou věcech, které škodí lidskému zdraví a je třeba proti nim bojovat. Tou první věcí je kouření tabáku a druhou nedostatek pohybu. Obě hrozby (podle lékařů) mají na zeměkouli ročně na svědomí miliony životů a léčba jejich následků stojí miliardy. Člověk, který se „nehýbe“, se vystavuje nebezpečí různých chorob podobně jako kuřák. Asi se nenajde žádný lékař, který by právě škodlivost kouření a nedostatku pohybu zpochybňoval.
Zatímco ale státy už před desítkami let vyhlásily údajné tažení za omezení spotřeby tabáku, pro ty, kteří lidem místo cigaret „prodávají“ různé prostředky proti tomu, aby se přirozeně hýbali, platí z nepochopitelných důvodů úplně jiný metr. A příkladem může být právě politika daňového zatížení „zdraví poškozujících škodlivin“.
V případě tabáku stát tvrdí, že sice nemůže kouření zcela zakázat (nemělo by to smysl), ale může proti němu bojovat neustálým zdražováním tabákových výrobků, lépe řečeno jejich vyšším zdaněním. Z krabičky cigaret v konečné ceně 128 korun tak podle serveru Finance.cz připadá dnes celých 96,41 koruny (75 procent) na různé daně do státní kasy. A to údajně právě proto, aby vysoká cena lidi odradila od kouření. Zároveň (a to je důležité) by se měla z tabákových daní platit část nákladné léčby nemocných kuřáků.
Stejné následky, různé zdanění
Otázkou tedy zůstává, proč stát nepostupuje úplně stejně, nebo podobně v případě hrozby nedostatku pohybu. Následky jsou totiž prakticky totožné (podle lékařů). Mnoho lidí ale může argumentovat tím, že na rozdíl od kouření je škodlivost nedostatku pohybu těžko definovatelná. Kdo a jak určí, který pohyb je zdravější než ten druhý, případně jaký druh jeho „omezení“ by měl stát zdanit víc než jiný?
