KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Zatímco se Antonín Staněk ve středu dopoledne svérázně a za doprovodu premiéra Babiše loučil s ministerstvem kultury, ČSSD ve stejný čas na domovské půdě v Lidovém domě zahájila novou bitvu o směřování Česka. Letní koaliční střet neměl skutečný konec a rozhodně jím nebylo Staňkovo odvolání. Bylo to vše jen mapováním terénu před tvrdou přestřelkou kvůli státnímu rozpočtu na příští rok, na jejímž konci hrozí – tentokrát už skutečně – rozpad menšinové vlády. Sociální demokraté udeřili z jasné pozice: vzkázali, že návrh rozpočtu je pro ně likvidační a nepodpoří ho.
Jistě, ministři budou o rozpočtu ještě vyjednávat a třeba najdou kompromis. Přesto, pokud ČSSD hledá už nějaký čas cestu z vlády, neshoda na rozpočtových prioritách je tou ryzí záminkou k bouchnutí do stolu, což vleklý a nekonečně nudný spor o Staňka rozhodně nebyl. Sociální demokraté v uplynulých měsících jen ustupovali z deklarovaných ultimát a vmanévrovali se do ponižující pozice především ve vztahu k prezidentovi.
Je to bolestivé čtení, ale připomeňme si to: Staněk měl uklidnit napjatou situaci v kulturní obci do konce května, ještě před tímto datem ale přišel s verzí, že ho Jan Hamáček donutil podat demisi. ČSSD následně na jeho post nominovala Michala Šmardu s tím, že chce celou záležitost uzavřít do konce června. Leč, ve své pozici se „zabejčil“ právě Zeman. Dnes máme konec července, Staněk v úřadě sice končí, ale na zprávu o jeho nástupci si musíme počkat ještě nejmíň dva týdny. A nutno říct, že Šmarda nemá stále vůbec nic jisté. Nakonec to tedy může skončit upachtěnou remízou, což budou sociální demokraté zaměňovat s kompromisem.
