KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Kandidatura Danuše Nerudové za Starosty a nezávislé ve volbách do Evropského parlamentu může zásadně ovlivnit výsledek všech koaličních stran. Obzvlášť pokud se ODS, TOP 09 a KDU-ČSL rozhodnou nejít do voleb na společné kandidátce. Nelze pak vyloučit, že eurovolby budou momentem, který vnese do politiky novou dynamiku – a ta bude postupně ovlivňovat vše až do sněmovních voleb.
Danuše Nerudová získala v prvním kole lednových prezidentských voleb přes 770 tisíc hlasů. Podařilo se jí to při volební účasti přesahující 68 procent. A i když jsou evropské volby s těmi prezidentskými nesrovnatelné (v roce 2019 k nim přišlo jen 28,72 procent voličů), nelze vyloučit, že se jí kritický počet voličů podaří přilákat také při hlasování o podobě europarlamentu.
Za další: evropské volby jsou specifické nejen mizernou účastí voličů. Historicky u nás platí, že jde o volby, při kterých jsou voliči ochotni se svým hlasem daleko více experimentovat. Také proto se v roce 2004 do Evropského parlamentu mohli dostat Vladimír Železný a Jana Bobošíková na kandidátce Nezávislých anebo v roce 2014 Petr Mach na kandidátce Strany svobodných občanů. K jednomu mandátu tehdy stačilo získat necelých 80 tisíc hlasů.
K eurovolbám typicky chodí speciálně motivovaný a snad také poučenější volič. Profitují z toho většinou strany v politickém středu a napravo od něj. Demokratická levice u nás ve volbách do Evropského parlamentu často zaostávala za očekáváním. A pokud platí, že většinu jejích voličů na svou stranu v posledních letech přetáhnul Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, bude zajímavé sledovat, zda se mu podaří tyto voliče motivovat k účasti. Oproti tomu u Nerudové lze předpokládat proevropské a „zodpovědné“ voliče, kteří volit přijdou.
Volby do europarlamentu budou příští rok v červnu a toto všechno nahrává prognóze, že by pro vládní strany celkově nemusely skončit nějakou výraznou porážkou. Zdůrazněme ale slovo celkově.
K totožnému závěru se dopracujete rozborem výsledků posledních dvou voleb do EP: v roce 2014 obdržely ODS, TOP 09, STAN, lidovci a Piráti v součtu více než 38 procent hlasů, pokud k nim přičteme hlasy pro Svobodné, bylo jich přes 43,5 procent. A v roce 2019 obdržely současné vládní strany v součtu dokonce přes 47 procent hlasů.
Faktem ale na druhou stranu je, že se poslední dvoje eurovolby konaly v čase, kdy byla pravice v parlamentní opozici. Letos tomu bude po čase obráceně: z opozice jdou do voleb hnutí ANO a SPD, což může být ve výsledku jejich výhoda. A Fialova vláda se potýká s propadem popularity, zatímco se teprve chystá provádět nepopulární opatření.
Ve finále výsledky a jejich interpretaci ovlivní především strategie vládních stran. STAN vsadil na spolupráci s relativně úspěšnou kandidátkou na prezidentku. A protože mohou být Piráti nejspíš v klidu (jejich podpora je stabilně okolo deseti procent), na tahu jsou hlavně ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
