KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Předseda vlády zažívá horké chvilky. Z objektivních důvodů. Kabinet čelí tlaku z několika stran. Rozčilení mladí doktoři, drahé potraviny a rostoucí cena elektřiny vytvořily ďábelský mix problémů. Petr Fiala jim ovšem čelí způsobem, který bychom od něj úplně nečekali. Chce být u všeho, je hyperaktivní na sociálních sítích, ale jako by mu unikal celek. Inspiroval se snad Andrejem Babišem?
Petru Fialovi se dlouho vyčítalo, že je nudný profesor, z nějž nikdy nebude opravdový politický vůdce. Přes tuto nelichotivou image v čele koalice SPOLU vyhrál volby a stal se premiérem. Nemůže změnit svou povahu a stát se novým Václavem Klausem nebo Mirkem Topolánkem.
Má ovšem jiné kvality: solidnost, klid, všeobecný rozhled, schopnost spojovat. Měl by se jich držet. Tak jako nenapodobí své předchůdce v křesle předsedy ODS, nemá smysl snažit se kopírovat zmíněného Andreje Babiše. Či třeba Jiřího Paroubka.
Zdá se ale, že jak se zhoršují volební preference, narůstá v premiérově okolí panika. Jak jinak si vysvětlit nákupní výlet do Německa nebo poněkud partyzánskou akci, při níž se bleskově dohodl se stávkujícími lékaři přes hlavu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka?
Jakkoli jde o rozdílné události, mají něco společného – představují Petra Fialu úplně jiného, než jaký je. Jednou jako influencera, který ovládá publikum přes sociální sítě, podruhé jako mikromanažera, který vše řeší „ihned“ a s maximálně brutálním populismem.
Příliš mnoho zajíců, myslivcova smrt
Kam se poděl náš nudný, leč uvážlivý profesor? Tak se musí ptát mnoho Fialových příznivců. Avšak marná sláva, takto vysoce postavený a pracovně vytížený ústavní činitel je do velké míry závislý na svých poradcích.
Když jde o otázky zahraniční a bezpečnostní politiky, kterou řeší Tomáš Pojar, dopadá to pro premiéra zpravidla skvěle. Zdá se však, že v mediálně citlivých otázkách domácí politiky působí cosi, co bychom mohli nazvat „Nutella tým“ – ten tlačí předsedu vlády do polohy, která mu vůbec nesedí.
Stylizování šéfa exekutivy do role „spotřebitelského videopodcastera“ nebo lékařská akce „rychlý prachy“ jsou viditelnými a hojně komentovanými příklady této proměny.
Ale už delší dobu vidíme, že se Petr Fiala na sociálních sítích prezentuje (či je prezentován) jako „všezachránce“, a to i za použití „babišovských mediálních zkratek“ – tedy sloganů a grafů, o jejichž pravdivosti (či přinejmenším upřímnosti) by se dalo pochybovat. Což má ten nepříjemný efekt, že občané už nebudou věřit nikomu a ničemu.
Přitom víra, že Fiala může znovu porazit Babiše, tentokrát jeho vlastními zbraněmi, je dost iluzorní. Jím vedená koalice SPOLU zvítězila právě proto, že slibovala být jeho protikladem a nabízela věcnou profesionální politiku. A samozřejmě více zkušeností s vládnutím a méně aktivismu než duo PirSTAN.
Nyní jako by byl Petr Fiala puzen k tomu soupeřit s předsedou ANO i se svými liberálními koaliční partnery na jejich poli. Což nemůže vyjít, neboť oni v tom budou vždy lepší.
