Když vyšlo loni 17. listopadu do ulic a na kruhové objezdy více než čtvrt milionu Francouzů, zrodilo se hnutí žlutých vest. Teď slaví rok existence. Jeho stoupenci sice nadále o sobotách protestují, místo statisíců už jich ale jsou sotva jednotky tisíc. Hnutí utichá a stejně tak vymizely dramatické scény „pouliční války“. Nic to ale nemění na tom, že nespokojenost řady pracujících zejména na venkově trvá.
Třicetiletý dělník Miguel z továrny v severofrancouzském départmentu Oise vyšel spolu s přáteli na první manifestaci žlutých vest loni 17. listopadu. Chybět nebude ani tuto sobotu 16. listopadu, navzdory únavě, ústupkům vlády i neustále slábnoucí účasti na protestech. Muž, kterého 1. května v Paříži zranil policejní granát se slzným plynem, strávil týden v pracovní neschopnosti. Do hlavního města už na protesty (i kvůli financím) jezdit přestal, doma ale pokračuje. „Nemáme co ztratit,“ řekl televizi LCI.
