Občanskou válku, kterou pomohl vyvolat, nejen přežil, ale i vyhrál. Před pěti, šesti lety by na něj přitom vsadil málokdo. Syrský diktátor Bašár Asad předal svou zemi Rusku a Íránu, za což dostal možnost zbavit se domácích nepřátel a zbylým poddaným vládnout i nadále. Vláda v Damašku teď v zemi připravuje normalizaci, proti které byla ta československá vlastně sametová.
„Během našeho prvního setkání jsem se ho zeptal na syrský jaderný reaktor, který (v roce 2007 – pozn. redakce) zničil Izrael,“ vzpomíná někdejší americký ministr zahraničí John Kerry. „Asad se mi podíval do očí a řekl, že to nebylo jaderné zařízení. Nehnul brvou, nezměnil tón hlasu. Šlo o hloupou, neobhajitelnou lež, on ji ale bez uzardění řekl,“ píše Kerry v právě vydaných pamětech nazvaných „Every Day is Extra“ (Každý den je navíc).
Asad nyní s ruskou a íránskou pomocí chystá ofenzívu proti poslednímu povstaleckému regionu, tedy rebelům v provincii Idlib. Podle unikajících zpráv je to právě vláda v Damašku, která vůči tamním odpůrcům režimu prosazuje co nejtvrdší postup. Nejčernější scénáře předpokládají statisíce mrtvých a dva miliony běženců hledajících záchranu u turecké hranice. Dokonce i Moskva, kterou nelze podezřívat z přehnaných ohledů na civilisty, prý tentokrát hledá způsob, jak krveprolití když ne předejít, tak očekávané škody alespoň snížit. Válka je totiž vyhraná a Kremlu nejde o mstu, ale o mocenský vliv v Sýrii.
