Je to každoroční, a přece nekonečný „Uroboros“, kdy se ředitelé komerčních televizních stanic snaží co nejvíc trefit do vkusu většinového televizního diváka, jehož však svými pořady sami formují. Každý rok svými programovými schématy vysílají neformální zprávu o stavu společnosti v Česku. O tom, jací jsme, co se nám líbí a jak jsme se za poslední rok proměnili – například když s covidovou pandemií daly televize vale seriálům z lékařského prostředí. Co však o nás vypovídá programová nabídka televize Nova pro příští rok?
Nejprve tři dobré zprávy. Ta první je, že pohledem programového schématu televize Nova (TV Prima velké programové konference k jarnímu schématu nepořádá) jsme konzervativní – skutečných novinek nejsilnější tuzemská komerční stanice přichystala pomálu. Jinými slovy, staví se především na osvědčených formátech a show z minulých let.
Důvody pro to jsou v zásadě dva: ten první je v tom, že s nedávnou změnou majitele mateřské CME (vlastníkem se stala skupina PPF) skončilo předprodejní „programové sucho“, kdy televize Nova vysílala v neformálním udržovacím módu. S novým majitelem se Nova před pár lety agilně pustila do výroby desítek nových pořadů a této roadmapy se stále drží. Televize tak dnes staví na silných pořadech, které v minulých letech vyprodukovala.
Druhý důvod je ještě o něco prozaičtější. Hlavní televizní sezóna začíná, podobně jako školní rok, až na podzim – a proto si komerční televize velké hity většinou nechávají až na své velké letní programové konference. Jinými slovy, v úvodu kalendářního roku většinou žádnou „divočinu” čekat příliš nemůžeme.
Druhá dobrá zpráva: Televize Nova pokračuje v sice na první pohled neviditelném, ale přesto velmi zásadním „etickém kódu“ při výrobě svých klíčových pořadů. Nova to poprvé ve velkém ukázala už na výrobě minisérie Iveta (jejíž třetí díl je jednou z novinek nadcházející sezóny), kdy na výrobě pořadu poměrně pečlivě spolupracovala s rodinnými příslušníky zesnulé zpěvačky, které svým přístupem dokázala dostat na svou stranu a díky tomu byl celý dokument ještě zajímavější.
Nejde jen o to. Televize při produkci svých „quality TV“ minisérií (aktuálně to platí například pro novinku Metoda Markovič: Hojer) velmi pečlivě a zejména kontrolovaně komunikuje hlavní linky připravovaného pořadu i s bulvárním tiskem tak, aby rodinní příslušníci a případní pozůstalí nebyli zavaleni neodbytnými reportéry a premiéra se nezvrhla v laciný brak. Nova – od produkce přes komunikační oddělení – dokáže naopak všechny stakeholdery dostat na stejnou vlnu, což v důsledku posiluje efekt „quality TV“ formátu a umocňuje zážitek pro diváky.
Není to automatické. Televize by mohla své minisérie točit podle svého, aniž by se dívala doleva nebo doprava. Před deseti, patnácti lety bych vsadil nemalé peníze na to, že právě takový přístup zvolí. Naštěstí se ale doba změnila a Nova nás svým pohledem na produkci velkých malých seriálů posouvá na Západ. Ostatně, televize právě za tento „podlinkový“ přístup získala ocenění v soutěži Zlatý středník (INFO.CZ bylo v této kategorii součástí poroty).
