Předák odborů Josef Středula kriticky hodnotí počínání vlády, pokud jde o její programové prohlášení nebo třeba způsob, jakým zmrazila mzdy ve veřejném sektoru. Kabinetu Petra Fialy vytýká, že v prohlášení neříká, jak konkrétně stabilizovat rozpočet a zajistit další růst Česka. „Prohlášení tento plán neobsahuje. Obsahuje plán, jak dále snížit příjmy veřejných rozpočtů.“ Středula zároveň připomíná, že vláda v čase vysoké inflace sáhla na platy „těch nejchudších“. „I já bych si přál, aby se poučili. Protože vyvolat nepokoje není nic příjemného – rozhodí to společnost,“ říká. V neposlední řadě rozporuje tvrzení, že vláda své programové prohlášení se sociálními partnery důkladně projednala.
Ve středu bude sněmovna hlasovat o důvěře vládě a tedy o jejím programovém prohlášení. Jak tento klíčový dokument hodnotíte?
My v programovém prohlášení vlády v prvé řadě postrádáme plán na hospodářský růst, na konsolidaci veřejných rozpočtů a udržení konkurenceschopnosti České republiky. Nemám na mysli jednotlivá hesla, ale skutečný souhrnný dokument, který by ukázal realistický směr pro naši zemi. A to nejen na nejbližších několik týdnů nebo měsíců, ale zejména na několik let dopředu. A já si dovedu představit, že by obsahoval přesah přes jedno funkční období vlády.
Existují zkrátka opatření, která nelze dělat pouze na jedno funkční období. Týká se to například vzdělávání, vědy a výzkumu a podobně. To jsou oblasti, kde je třeba pracovat s delší časovou osou. A já předpokládám, že vláda Petra Fialy bude mít ambici obhájit svůj mandát i pro příští volební období, takže i z tohoto pohledu by něco podobného mělo vcelku velkou relevanci. Pokud něco České republice schází, tak je to dlouhodobá vize – kam chceme směřovat. Uvítala by to veřejnost, podnikatelé, velké i malé firmy, stejně jako vnější svět.
Josef Středula v rozhovoru mluví o...
- programovém prohlášení:
„Obsahuje plán, jak dále snížit příjmy veřejných rozpočtů.“
- špatně placených zaměstnancích Úřadu práce:
„...ocitají se v situaci, že nejen dávají lidem dávky, ale pak si jdou sednout na opačnou stranu a sami o některé dávky žádají.“
- O vyšší spoluúčasti ve zdravotnictví nebo privatizaci penzijního systému:
„Je to nepředstavitelné.“
Zmínil jste konsolidaci veřejných rozpočtů. To je přece věc, o které zástupci vlády mluví v jednom kuse.
Programové prohlášení ale tento plán neobsahuje. Obsahuje plán, jak dále snížit příjmy veřejných rozpočtů. Dokonce jsme propočítali, že kdyby realizovali všechno, co popisují v programovém prohlášení, tak sníží příjmy státního rozpočtu o více než sto miliard korun. To znamená, že by se v takové situaci mohl deficit státního rozpočtu ještě prohloubit. Zároveň tam nepopisují, jakým způsobem chtějí stabilizovat veřejné rozpočty, což je mimochodem daleko složitější manévr. Jinak řečeno: programové prohlášení se věnuje tomu, co slíbili voličům, což je relevantní, avšak nepopisuje, jak toho chtějí dosáhnout. A to je vážná věc.
Proč?
Protože ani veřejné finance, ani příjmy veřejných rozpočtů nejsou nafukovací a vláda má omezené možnosti. Přitom jedna z nich je aspoň ambice otevřít debatu o tom, jak má vypadat daňový systém České republiky. Nemusí to být hned debata o snižování nebo zvyšování daní, ale je potřeba otevřít diskusi o celkovém daňovém mixu, o tom jak by měl vypadat. A jak by měl vypadat ve vztahu k tomu, jaký typ veřejných služeb poskytujeme.
Vůbec nejhorší situace by totiž mohla nastat v momentě, kdy by někdo začal uvažovat o privatizaci veřejných služeb anebo o jejich zpoplatnění. Ono to svým způsobem přináší podobný efekt, tedy přenést tíhu toho, co nechtějí – třeba ideologicky – anebo co nemohou dále financovat. Přenesou tu tíhu na občana.
A to podle vás hrozí?
Hrozí to pořád. Protože pokud vláda nestabilizuje veřejné finance, neotevře debatu na téma veřejné rozpočty, tak nás čekají velké problémy. Naši makroekonomové mi spočítali důsledky daňových změn, které byly přijaty v minulém volebním období, primárně šlo o dobu covidové krize. Ta čísla jsou obrovská.
Tím myslíte zrušení superhrubé mzdy?
Nejen! Právě že to není jenom superhrubá mzda. Ta činí jenom nějakých čtyřicet až pětačtyřicet procent nižších příjmů do veřejných rozpočtů.
