Nedopustit rozval kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, jakého jsme byli svědky poslední rok a půl, zamezit tomu, aby ho napříště ovládla jedna politická síla a především zachovat a případně posílit nezávislost a odolnost veřejnoprávní televize před každým, kdo by ji chtěl opět nějak oslabit, delegitimizovat, případně zestátnit. Takový je plán nové sněmovní většiny.
O tom, že je současná Rada ČT v naprostém rozvratu, nikdo z pozorovatelů nepochybuje. Její jednání jsou dlouhodobě zablokovaná a chaotická. Aktuálně navíc funguje v okleštěné sestavě, na místo patnácti radních jich je v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize pouhých devět. V danou chvíli je zbytečné rekapitulovat uzlové body příběhu, na jehož konci je stávající neutěšený stav. Ostatně na webu INFO.CZ jsme se situací v Radě ČT poslední rok a půl věnovali soustavně a do detailu. Každému, kdo by si chtěl prostudovat trajektorii, na jejímž konci je disfunkční kontrolní orgán České televize, doporučujeme tuto sérii textů.
Dva scénáře, jeden cíl
To hlavní nyní je, že si nová sněmovní většina – tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti – kritickou situaci uvědomuje a hodlá ji co nejdříve napravit. Plán má jasný, a pokud jde o jeho realizaci, ve hře jsou podle našich zjištění dva základní scénáře:
1. V lednu započne volba šesti radních, následovat bude schvalování novely zákona s tím, že až projde zákonodárným procesem, bude odvolána kompletní Rada ČT a následovat bude volba nových radních podle nového zákona a nových pravidel.
2. Poslanecká sněmovna na volbu nových radních rezignuje a vrhne všechny síly do schvalování novely zákona o ČT s tím, že až projde zákonodárným procesem, bude současná/okleštěná Rada ČT odvolána a následovat bude volba nové kompletní rady podle nových pravidel.
Novelu, na jejímž vzniku se podle informací serveru Hlídací pes spolupodílel Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu, Rekonstrukce státu anebo třeba senátor David Smoljak, má nově zformovaná koalice připravenou, její paragrafované znění už koluje zákulisím Poslanecké sněmovny. Co zaujme na první pohled, je detailní popis způsobu volby nových radních, předpoklady a požadavky, které budou muset napříště její členové splňovat, zrovna tak se věnuje spolkům, které budou moct kandidáty na členy mediálních rad navrhovat, novela počítá s jejich odvolatelností, anebo se soudním přezkumem jejich práce. Mění také jejich počet – má jich být namísto patnácti dvanáct – přičemž polovinu z nich bude volit Poslanecká sněmovna a polovinu Senát.
Co naopak zmiňuje pouze okrajově, je financování veřejnoprávní televize. V navrhovaném zákoně se píše pouze toto: „Poslanecká sněmovna svým usnesením každoročně do 30. 6. rozhodne o navýšení rozhlasového a televizního poplatku pro nadcházející rok.“ A hned na dalším řádku je uvedeno přechodné ustanovení, které zní takto: „Do prvního navýšení rozhlasového a televizního poplatku usnesením Poslanecké sněmovny činí měsíční výše rozhlasového poplatku 50 Kč a měsíční výše televizního poplatku 150 Kč.“ Jinak řečeno, pokud zákon projde, bude to znamenat navýšení koncesionářských poplatků.
V každém případě je s podivem, že se v novele financování veřejnoprávní televize neřeší podrobněji, pro nezávislost televize veřejné služby je totiž její financování přinejmenším stejně důležité, jako způsob volby jejího kontrolního orgánu. A senátor David Smoljak, který je jedním z autorů novely, ostatně je jedním z těch politiků, který se situací v mediálních radách zabývá dlouhodobě, si to uvědomuje. „Udržitelné financování je pro média veřejné služby naprosto klíčové,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ.
Zároveň ale dodává: „Ale byl bych nerad, aby se kvůli tomu celá věc nadlouho zasekla. Moje představa je přijmout co nejdříve jednoduchou novelu, která primárně řeší otázku rad. A pak by mohlo ministerstvo kultury připravit komplexní novelu, která by řešila otázku financování, on-line vysílání, reklamní plnění, novou definici poplatníka a další věci.“ A pokud v něčem spatřuje rizika plánu nové koalice, pak právě v tom, že by se rozhodla řešit všechny problémy veřejnoprávních médií najednou.
„Dokonce už jsem slyšel názory, že bychom měli začít od redefinice veřejné služby. Znovu si nadefinovat, co od ní požadujeme, v jakém rozsahu, jakými prostředky… To mi zní skoro jako výzva: Zpátky na stromy! Zrovna úlohy veřejné služby jsou v současném zákoně popsány velice dobře. Už tak budeme mít práce nad hlavu s tím, co se porouchalo a nenávratně pokazilo. Takže se proboha nesnažme opravovat to, co funguje,“ vysvětluje Smoljak svou pozici a náhled na celou problematiku.
