V čem jsou Piráti unikátní stranou a co musejí nejen na svém sobotním celostátním sněmu, ale především v blízké i vzdálenější budoucnosti učinit pro to, aby napravili propadák z posledních sněmovních voleb a zůstali i v budoucnu relevantním politickým subjektem, se kterým musí jeho konkurence počítat?
„Piráti jsou unikátní český fenomén, který v jiných zemích, a to třeba ani ve Skandinávii, nenajdeme,“ reaguje na mou otázku politolog Jakub Lysek. A pokračuje: „Pirátská strana je dobře etablovaná na liberálním spektru, její riziko je ale ve stagnaci. Strana by ideálně potřebovala mladou dynamickou političku mezi třiceti až čtyřiceti lety, podobně jako ve Finsku či Estonsku. Pokud by se taková našla, je možné, že by to strana mohla dotáhnout během dekády i do pozice premiérského křesla,“ uvažuje Lysek.
Přiznává ale, že jde o velmi divokou spekulaci. „Aby vyšla, musela by se mentálně modernizovat česká společnost, musel by nastat postupný rozvoj zaostalejších regionů a ekonomika by se musela více transformovat do služeb nebo startupů s globálním dosahem. To se zatím neděje, a proto tu nebude v blízké budoucnosti větší prostor pro liberální strany než nyní,“ má za to Lysek. Podle jeho kolegy Petra Justa je a bude limitem Pirátů skutečnost, že jejich základnu příznivců tvoří primárně mladí voliči.
„U nich výzkumy naznačují, že nemají příliš silnou voličskou disciplínu. A to ze dvou pohledů: zaprvé, pokud jde o jejich volební účast, a zadruhé, pokud jde o jejich volatility.“ Co přesně to znamená? „Jejich příznivci jsou nejvíce nakloněni tomu, že třeba k volbám nakonec vůbec nepůjdou, a pokud dorazí, svoji volbu ještě změní. Na to částečně doplatila i Danuše Nerudová v prezidentské volbě, protože i ona měla těžiště podpory mezi mladými. Jejich šance je naopak v tom, že ve vyloženě liberálním proudu nemají příliš velkou konkurenci.“
Faktem nicméně je, že Piráti v posledních sněmovních volbách utrpěli vinou kroužkování debakl. V koalici se Starosty a nezávislými sice získali celkem přes patnáct procent hlasů, oni sami ale brali pouze čtyři mandáty, zatímco STAN jich má 33. „Přestože byl debakl Pirátů zapříčiněn spíše systémem kroužkování, je pravda, že by měli zapracovat na tom, aby měli silné lidi v regionech. Příliš se spoléhali na značku. I tak ale platí, že kdyby kandidovali samostatně, získali by více,“ má jasno Lysek.