Sociolog a ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ rozebírá aktuální kondici jednotlivých politických stran i atmosféru ve společnosti. Jaké jsou vyhlídky koalice a jejích reforem a v čem spočívají předpoklady toho, že se hnutí ANO vrátí k moci? „Zatímco Andrej Babiš oslovuje umírněné voliče SPD, Alena Schillerová a Karel Havlíček se snaží oslovit širší spektrum voličů. A teprve se ukáže, zda se jim to daří,“ říká.
Vláda Petra Fialy a její reformní kroky, na mysli mám hlavně konsolidační balíček, čelí dvojí kritice: zleva, případně od populistické opozice, že jde o asociální reformy. A zprava, že vlastně vláda neprosazuje politiku v zájmu voličů, kteří volili koaliční strany…
Na úvod je potřeba zdůraznit, že podobná reforma představuje dost komplexní operaci. Což politici ne vždy správně zahrnují do svých kalkulací. Zároveň během letošního jara z politických kuloárů zaznívalo, že jsou vlastně rádi, že dosáhli nějaké vnitřní shody. A přestože by byli rádi, aby to bylo pozitivně přijímáno, museli vědět, že se objeví kritika.
A na tu nezvládají reagovat. Ta situace byla příliš komplexní a oni dali zkrátka přednost vlastnímu vnitřnímu vyjednávání. Současně je pravda, že vláda působí relativně soudržně, neprochází krizemi, nečelí každý druhý týden nějakému skandálu, nikdo nevyhrožuje demisemi – což ve srovnání s posledními deseti nebo patnácti lety není zrovna standard.
Ale přesto, z dat, která máte k dispozici, nespočívá aktuální dynamika v tom, že koaliční strany v součtu začínají část svých voličů ztrácet?
Obecně můžeme říct, že je tato vláda u moci v čase složité ekonomické situace. Můžeme tomu říkat ekonomická krize. Přitom platí, že se každá vláda první rok rozkoukává a ten poslední se už zase připravuje na příští volby. A právě v tom druhém vyhlašuje svoje reformy a ve třetím je realizuje. Není to jenom české specifikum – že uprostřed volebního období vláda spíše ztrácí voliče.
Navíc podpora této vlády byla od začátku relativně nízká. Pokud se totiž podíváme na celou populaci, tak ji volilo asi jenom 27 % lidí, i když obdržela přibližně 43 % hlasů voličů. Pořád je to vláda, která začínala s nízkou podporou. K moci se dostala kvůli příznivé shodě okolností – ve volbách propadl milion hlasů.
A dále: vláda Petra Fialy nastoupila s popularitou okolo pětatřiceti procent, což také není zrovna vysoké číslo. Většinou je to tak, že nový politik, nové uskupení, nová vláda, mají relativně vysokou popularitu, která posléze spíše klesá. Snad s výjimkou situací, jako jsou nějaké lokální katastrofy, typicky třeba povodně.
No, a v neposlední řadě platí, že většina voličů nemá nějak vyloženě pozitivní vztah k politikům a politickým stranám. Velmi často volíme spíše někoho, kdo na nás zbyde. A to je symptomatické pro tuto situaci. Lidé zkrátka často nemají pocit, že by měli nějakou jinou smysluplnou alternativu. A pokud jde o voliče vládních stran, alternativu spatřují leda tak ve volbě jiné vládní strany.
Určitě ji nevidí ve volbě hnutí ANO, SPD nebo některé další nevládní strany. A pokud bychom se podívali na nějaký meta model, to znamená model modelů různých agentur, anebo na nějaký průměr, je fakt, že vláda mírně oslabuje. Výrazně roste hnutí ANO, které čerpá hlasy částečně od vládních stran, bere ale také u SPD a nevoličů. A pokud jde o vládní strany, ANO je stále nepřijatelné pro voliče TOP 09 a STAN, u voličů KDU-ČSL je to trochu jinak.
Prezidentské volby Babišovi ukázaly, že je pro velké množství voličů naprosto nepřijatelný. A to je prostě věc, kterou musí změnit.
