Sociolog Daniel Prokop nemilosrdně kritizuje opoziční strany. Pokud chtějí porazit premiéra Babiše, musí podle jeho slov něco nabídnout aspoň části jeho voličů. „Musí přijít s něčím, co osloví lidi nad padesát let. S vizí, která uloupne část voličů Andreje Babiše. Podobně jako když jsme vstupovali do EU, řada těchto lidí věděla, že se jich to už nedotkne, volili ale pro svoje děti,“ vysvětluje Prokop. Mezi klíčová témata, která podle něj musí opozice řešit, patří daně, vymahatelnost práva, nerovnost regionů, krize bydlení, důchodová reforma či školství a změny klimatu.
Jsme svědky zdánlivě paradoxní situace. Na jednu stranu tu jsou masové protesty lidí, kteří nesouhlasí s vládou Andreje Babiše. Navzdory zastavení jeho trestního stíhání se jich účastní statisíce lidí, podepisují se petice a výzvy, lidé dokonce podle mých informací začali na popud Milionu chvilek pro demokracii vstupovat do politických stran. Zároveň ale neklesá podpora hnutí ANO a samotná opozice se jeví nemohoucně. Jak si to vysvětlujete?
Určitě je dobře, že lidé začali vstupovat do politických stran. Ale nevěřím moc tomu, že by měla vzniknout nová strana. Už tak je opozice fragmentovaná. Navíc podle CVVM jen asi pětina voličů demokratické opozice hlasuje z nouze – říká, že vlastně žádná strana není pro ně. Mezi voliči vládní trojky je to přitom skoro třetina. Jde tedy o to, jak oslovit je, ne jen precizovat proti-babišovskou rétoriku a nabídku. Bylo to vidět i okolo výročí listopadu 1989.
K tomu samozřejmě vzpomínání a téma hodnot patří, ale hodnocení „komunismus versus současnost“ už dnes závisí a osciluje podle toho, jak lidé současnost vnímají. A za deset let to bude ještě silnější. Možná nejdůležitějším dnem revoluce i výročí je 18. listopad, druhý den, kdy se metaforicky řečeno začíná tvořit nová společnost. Klíčoví aktéři začínají reagovat na občanskou angažovanost, musejí jí dát obsah a musejí přijít s další strategií, s nějakým plánem.
